Lékaři výpočty využívají k plánování léčby a díky tomu tak předem vědí, kolik peněz a pro kolik pacientů budou v daném roce potřebovat. MF DNES tyto předpovědi získala díky řediteli Ústavu zdravotnických informací a statistiky a šéfa Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity Ladislavu Duškovi.
Víme tedy, jak se bude v Česku vyvíjet počet nemocných s patnácti nejčastějšími nádory. Letos se dozví diagnózu rakovina přes 77 tisíc lidí. Na konci roku tak bude s touto rakovinou žít a bojovat celkem 450 tisíc pacientů.
„Když to domyslíme do důsledku na počet rodin, tak jeden a půl milionu lidí letos řeší či bude řešit buď svou vlastní vážnou nemoc, nebo u nejbližšího člověka z rodiny,“ říká Ladislav Dušek.
Konkrétně? Celkem 9 693 mužů se nově dozví, že má rakovinu prostaty, a 7 507 žen zase uslyší verdikt: máte rakovinu prsu. S diagnózou nádor plic se bude muset vyrovnat 4 867 nových pacientů a obávaný nádor střev a konečníku si začne léčit 8 578 lidí.
Že má zhoubný melanom kůže, uslyší 2 525 lidí. Vzhledem k tomu, že jde o jeden z nejčastějších nádorů vůbec, tak s touto diagnózou bude letos žít celkem 27 822 lidí. Dobrá zpráva je, že se na melanom už neumírá tolik jako dřív – ročně zemře asi 365 nemocných.
„U pokročilých stadií například maligního melanomu jsme byli v minulosti odkázáni prakticky jen na cytostatika a ozařování. V posledních letech můžeme pracovat i s preparáty z oblasti cílené léčby biologiky a malými molekulami. Je to úžasný pokrok, který však má ještě určité rezervy k úplné dokonalosti,“ říká přednosta dermatovenerologické kliniky FN na Vinohradech Petr Arenberger.
Což znamená, že Češi ani u tohoto dobře léčitelného nádoru nemohou být klidní. „V 70. letech jsme byli na nějakých zhruba třech nových melanomech na sto tisíc obyvatel, dneska jich je přes dvacet a ta křivka stále tvrdošíjně stoupá,“ upozorňuje Arenberger.
Na počet lidí, kteří diagnózu rakovina přežívají, však může být Česko hrdé. „U všech nádorů, kde to příroda dovolí, se přežití nemocných Čechů a Češek za posledních deset patnáct let zlepšilo v průměru o 15 procent. Česko tak dosáhlo v řadě diagnóz na průměr Evropy a významně se vzdálilo od východní Evropy včetně Slovenska,“ říká Dušek s tím, že jde o velký úspěch.
A byť nás co do délky přežití ještě o dost válcují severské země, třeba právě co do délky přežití lidí s melanomem jsme ještě o dvě desetiny procenta lepší, než jaký je průměr Evropy. „Východ za námi zaostává skoro o deset procent, a to je významný rozdíl,“ dodává Dušek.
