Je to problém, který obvykle nekonzultujete při nedělním obědě, ale ze svého zažívání jste už skutečně zoufalí. Vaše břicho připomíná nafouklý balón, cítíte se příšerně a hrozně rádi byste si ulevili. Jenže kdykoli pocítíte nutkání a vydáte se plni naděje na záchod, strávíte tam klidně několik desítek minut a jediné, čeho dosáhnete, je rozbolavělý konečník a pocit, že tentokrát vám břicho snad doopravdy praskne.
Vyprázdnit se vám podaří maximálně třikrát do týdne a pokaždé je to spojeno s velmi intenzivní bolestí a tlakem. Je vám sice jasné, že na zácpu zřejmě nezemřete, ale nepohodlí a nepříjemnosti, které vám způsobuje, rozhodně k idylické náladě nepřispívají.
Střevní paradox
Abyste pochopili, co probíhá ve vašem těle, když trpíte zácpou, musíte nejprve vědět, jak funguje trávicí systém zdravého člověka. Z úst putuje potrava jícnem až do žaludku. Tam je mechanicky zpracována a trávena, ale živiny z natráveného jídla se vstřebávají až v tenkém střevě. To, co tělo nevyužije, se posouvá dál do tlustého střeva. V jeho první části je vstřebávána voda a minerální látky z tráveniny a zbytek natrávené potravy se posunuje dál. V tlustém střevě setrvává dvacet až třicet hodin, během kterých se zahušťuje a kvasí, probíhají zde též hnilobné procesy (vedlejším produktem tohoto procesu je i množství plynů) a pomocí pohybů tlustého střeva se pohybuje pomalu dopředu, směrem ke konečníku. Když je objem stolice příliš velký, konečník vyšle signál, který vnímáme jako nucení na tlačení. Svaly řitního otvoru se uvolní a stolice opustí naše tělo.
Jenže při zácpě tento proces nefunguje. Naprostá většina případů zácpy je způsobena tím, že jsou pohyby tlustého střeva příliš pomalé. Trávenina pak v tlustém střevě zůstává mnohem déle, než by měla. Naše tělo je přitom uzpůsobené k tomu, aby zbytečně neplýtvalo, a to zejména tím, co je pro něj životně důležité. Tlusté střevo proto absorbuje z tráveniny vodu, kterou vrací zpátky do organismu. Na druhou stranu stolice musí určité množství vody obsahovat, aby měla konzistenci, kterou střevo zvládne peristaltikou posunout a kterou posléze můžeme vytlačit. A právě tady nastává problém; peristaltika střeva je příliš pomalá, tudíž v něm trávenina zůstává déle a je z ní absorbováno příliš velké množství vody. Tím se ale stolice příliš zahušťuje, vyprazdňování je tudíž extrémně obtížné a samozřejmě i bolestivé. K tomu všemu ještě připočtěte plyny, které vznikají kvašením a hnilobnými procesy tráveniny, která setrvává ve střevech. Výsledkem toho je pocit, že jste spolkli kopací míč a za chvíli vám nutně musí prasknout břicho.
Pijte a sportujte
ZkušenostiCo pomohlo? Na webu o zdraví Vitalion.cz najdete, jak na zácpu. |
Příčin chronické zácpy může být celá řada, ale pokud nejde o průvodní projev nějakého jiného onemocnění, jedná se většinou o nedostatky ve zdravém životním stylu. Jestliže mezi postižené touto zdravotní nepříjemností patříte i vy, zkuste se v první řadě zamyslet nad složením svého jídelníčku. Jak jste na tom například s pitným režimem nebo obsahem vlákniny v jídle?
Uvědomte si, že když tělu nedodáte dostatek vody, už jí nezbude dost na „rozředění“ stolice, protože váš organismus bude šetřit, kde se dá. Výsledkem bude „suchá“ a tvrdá stolice, která se bude střevem posunovat jen s největšími obtížemi a jejíž vytlačení bude velmi bolestivé, protože bude konečník a řitní otvor maximálně napínat. Vláknina má zase tu zázračnou vlastnost, že ve střevě nabobtná a vytvoří tak stolici s ideální konzistencí, která se snadno posunuje kupředu a bez větších obtíží opouští tělo.
Proti zácpě vám pomůže i zvýšení pohybové aktivity. Právě pohyb totiž zlepšuje peristaltiku, tedy pohyby střev, a zbytky natrávené potravy se tak posunují rychleji a snáze. Bohužel snížená střevní peristaltika nemusí být nutně jen výsledkem nevyhovujícího životního stylu, ale může být i následkem například užívaných léků (například antidepresiv či léků na spaní). Zácpu však nikdy nepodceňujte, protože může být i symptomem vážného onemocnění, jako jsou některé neurologické choroby, diabetes nebo dokonce i rakovinová onemocnění.
