„Návrat do dětství“ byl tak pro Martina hodně příjemný, i když věděl, že aktuální stav bytu je nevyhovující. Mladí manželé se však nebáli, zděděný byt pro ně představoval už třetí společné bydlení, takže měli celkem jasno o fungování vlastního bytu.
Do kompletní rekonstrukce se pustili s vervou, trvala nakonec skoro rok. „Chtěli jsme zachovat originální atmosféru v domě postaveném ve 30. letech minulého století. Nechali jsme proto repasovat dveře a parkety. Špaletová okna byla bohužel ve špatném stavu, takže jsme museli pořídit nová,“ vysvětluje Martin.
Původní koupelna
Původní úzká kuchyň
Světlý byt 3+1 s plochou 105 m2 má dostatečně velké dva pokoje, ale malou kuchyň a pak bývalý pokojík pro služku. Manželé si však přáli především větší a moderně vybavenou kuchyň, stejně tak koupelnu. V neposlední řadě se rozhodli přemístit také toaletu, která sousedila s lodžií.
Kuchyň umístěná v části bytu obrácené do dvora byla malá a úzká, sousedící pokojík pro služku fungoval jako komora. S novou dispozicí bytu a návrhem řešení kuchyně a koupelny pomohl majitelům architekt Miroslav Ščudla. Ten upravil dispozici na 2+1, byt konečně získal „normální“ proporce místností.
Proměna bytu
Změny v dispozici bytu hodně prospěly. Architekt Miroslav Ščudla rozšířil koupelnu díky tomu, že mohl „ubrat“ z plochy sousedního pokoje. Komora a toaleta, která je nově v předsíni, uvolnily místo nové kuchyni.
Do niky umístil architekt vestavnou skříň. Zrepasované jsou dveře do pokojů i parkety v pokojích.
Nábytek do kuchyně se povedlo pořídit za dobrou cenu: architekt šikovně zkombinoval jednoduché horní skříňky z IKEA a spodní vyrobené na zakázku v truhlářství v obdobném designu.
Architekt Ščudla vybral také nové dveře s nadsvětlíky, které prostor kuchyně a sousední předsíně opticky zvětšily, svůj podíl na „velké“ kuchyni mají i vhodně zvolené světlé barvy a použití nožek místo soklů u spodních skříněk.
Zastavení na červenou
Po přestavbě koupelny se do ní vešly vana a prostorný sprchový kout se skleněnou zástěnou od tuzemského výrobce Ravak, od něhož jsou také vodovodní baterie.
Plynový kotel a pračka se elegantně schovaly v nice zakryté látkovou japonskou stěnou z IKEA. Toto řešení je jednoduché a také levné.
I kvůli ceně hledali manželé zařizovací sanitární předměty na internetu. Zpočátku si představovali dvě umyvadla na desku, ale pak dali na radu architekta a pořídili si jedno velké, metrové.
S výběrem keramického obkladu a dlažby si nechali Lenka s Martinem opět poradit a zvolili českou tradiční značku Rako. V plzeňském showroomu se spontánně rozhodli pro retro kolekci obkladů „Rako 1883“.
Dvě umyvadla by se do koupelny, byť rozšířené, nevešla.
Kromě nevšední kombinace výrazné, ale neagresivní červené a elegantní krémové barvy se jim líbil celoplošný květinový dekor a zajímavé detaily. Ty totiž záměrně připomínají styl obkladů použitých ve 20. letech ve vile Tugendhat. Efekt popraskané glazury či zkosené hrany působí autenticky.
Na podlahu koupelny, toalety, předsíně i kuchyně použili majitelé dlažbu ze série Wood, která imituje dřevěná prkna. Zprvu vybraný světlý odstín nakonec vystřídala tmavší varianta ze stejné kolekce. Imitace dřeva spojila velkou část bytu a opět jej opticky zvětšila.
Díky změně dispozice se podařilo do koupelny umístit i sprchový kout.
Za japonskou stěnou z IKEA se v nice skrývá pračka a kotel.
Doplňky, které koupelnu doladily, si postupně pořídili v obchodech Butlers a A la maison. Další místnosti však na kompletní zařízení teprve čekají, důvodem jsou, jak jinak, finance. Rekonstrukce poměrně velkého bytu představuje i při uvážlivém výběru a hledání dobrých cen pro rodinu se standardními příjmy finančně hodně náročnou záležitost.
