Důkazy o ohýbání iPhonu 6 Plus najdeme na desítkách stránek a videí, ale málokdo se zabývá konkrétní příčinou vyššího rizika ohnutí telefonu. Vzpomněli jsme si na aféru z roku 2006, kdy se lámaly tehdejší ultratenké samsungy. Tehdy ještě světu vládly obyčejné telefony a v módě byla honba za co nejmenší tloušťkou.
Tenoučký Samsung X820 šlo rozlomit doslova vejpůl. I tady se diskutovalo o tom, zda je to jen štvavá kampaň, nebo opravdová chyba. Každopádně tento přístroj se lámal přesně v místě, kde v těle končila baterie. U iPhonu její umístění pouhým okem odhalit nelze, telefon bychom museli rozebírat.
A tak jsme se jej rozhodli vzít pod rentgen. Zamířili jsme do Laboratoře pro vývoj a realizaci, která sídlí na půdě Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického. Toto pracoviště primárně neslouží k výuce, má na starosti vývoj prototypů, ať už pro použití v rámci školního vývoje a výzkumu, nebo ve spolupráci s komerčními firmami. Výrobu vzorků, prototypů a malých sérií elektronických zařízení si zde může zadat prakticky kdokoli.
Laboratoř pro vývoj a realizaciLaboratoř pro vývoj a realizaci na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vznikala v letech 2010 a 2011 díky finančním prostředkům z grantu z Evropských fondů pro regionální rozvoj a financím z fakulty. Je to specializované pračoviště, jehož hlavním úkolem není výuka, ale podpora vědecko-výzkumné a vývojové činnosti pracovišť FEL ČVUT, celé univerzity i ostatních škol a průmyslových firem. Laboratoř zajišťuje výrobu vzorků, prototypů a malých sérií elektrotechnických zařízení a zároveň disponuje vybavením pro podrobné testování výrobků. Laboratoř vede Pavel Tichý, který nás místem provázel. Kromě špičkové 3D tiskárny schopné vyrábět součástky s drobnými detaily je laboratoř vybavena například speciální pájecí stanicí se schopností regulace teploty, mikroskopy nebo výkonným rentgenem, který má i režim CT snímání.   Detailní informace o laboratoři najdete na adrese lvr.fel.cvut.cz. |
Laboratoř je k tomu patřičně vybavena, její součástí jsou kromě přístrojů určených k tvorbě elektronických součástek a zařízení i stanice testovací. Jednou z nich je i výkonný rentgen, který slouží i k detailnímu odhalování chyb vzniklých při výrobě těchto součástí. Detailní pohled může například odhalit chyby vzniklé nedokonalým připájením čipů k základní desce.
My jsme chtěli zobrazit vnitřní uspořádání součástí telefonu, které by teoreticky mohlo odhalit slabé konstrukční místo, kvůli kterému by mohlo být riziko ohýbání telefonu vyšší. Jenže celkový rentgenový pohled na nový iPhone z tohoto hlediska nic neodhalil. Snímek ukazuje, jak uvnitř těla zabírá baterie významnou část místa na levé straně.
Nový iPhone 6 Plus se ohýbá v místě pod bočními tlačítky pro regulaci hlasitosti, která jsou také vlevo. Znamená to tedy, že baterie tu nefunguje jako dostatečná výztuha, která by ohnutí zabránila.
Dalším podobně slabým místem je šuplíček slotu na SIM kartu na pravé straně, ale ani tady rentgenový snímek neodhaluje žádnou nezvyklou konstrukční zvláštnost, která by mohla znamenat větší náchylnost k ohybání. Zdá se tedy, že na vině je materiál vnějšího rámu, který je samozřejmě v těchto místech oslaben právě otvory pro tlačítka nebo šuplík na SIM.
Bližší pohled ovšem přece jen jednu drobnost odhaluje. Velký iPhone 6 Plus má ze spodní strany kovového těla v určitých místech ještě kovové výztuhy. Jedna taková mimo jiné slouží jako podpůrná platforma pro tlačítka, několik jich je prakticky po celém obvodu telefonu. S tělem jsou výztuhy spojeny šrouby, které zapadají do závitů ve výstupcích uvnitř těla. Právě v místě těsně pod tlačítky je mezi výztuhou, která nese tlačítka, a tou další docela výrazná mezera. To je jeden z důvodů, proč telefon povolí nejčastěji právě v tomto místě. Stejná situace se opakuje na druhé straně. Mezi šuplíčkem na SIM a následnou výztuhou je opět malá mezera, a tak je právě tady slabší místo.
Kombinace měkčího materiálu těla, rozmístění výztuh a umístění tlačítek jsou tedy třemi faktory, které k ohýbání iPhonu 6 Plus přispívají. V dolní části těla jsou mezery mezi výztuhami výraznější, zde ovšem tak snadno k ohýbání nedochází, protože materiál těla je tu celistvý, není narušen otvory pro tlačítka a SIM.
Pohled na kritickou část s tlačítky - vlevo shora, vpravo z úhlu 45°. Zde jsou názorně vidět výztuhy, které zároveň slouží jako opory pro tlačítka.
K odhalování takových vlastností se ovšem rentgen nepoužívá. V Laboratoři pro vývoj a realizaci na FEL ČVUT jej přitom i ke zkoumání mobilních telefonů používají. Jedním ze zákazníků laboratoře je totiž například servisní společnost, která si musí nechávat pravidelně certifikovat své postupy. A jelikož mezi těmito postupy je i výměna některých součástí spojovaných pájením, na rentgenu zkoumají kvalitu takových spojů.
Petr Ježdík, který má v laboratoři práci s rentgenem na starosti, nám prozradil, že typicky slabým místem telefonů jsou microUSB konektory. „U konektorů často dochází k lámání pájených spojů, je to jedna z typických oprav, které jsou u telefonů prováděny. My jsme schopni na rentgenu detailně zjistit kvalitu takové opravy,“ vysvětluje.
U velkých telefonů, jejichž tělo se může při nošení v kapse opravdu trochu prohýbat a je celkově vystavováno většímu namáhání, může podle jeho slov docházet ještě k dalšímu problému. „Připájené součástky se při průhybu desky mohou od této třeba částečně odtrhnout, což pak může mít vliv na funkčnost telefonu. Takové poškození je ovšem nesmírně těžké odhalit,“ vysvětluje Ježdík.
Kromě iPhonu 6 Plus jsme nechali zrentgenovat i některé další smartphony. Výsledky naší malé prohlídky vám přineseme v samostatném článku.
Test: jak obtížné je ohnout nový iPhone:
30. září 2014 |
