Kroměřížský zámek, jedna z nejznámějších moravských památek, změní svého majitele. Po více než šedesáti letech se jím opět stane olomoucké arcibiskupství.
„Vypadá to, že všechno, co by u této změny mohlo být překážkou, je vyřešené,“ potvrdil kastelán zámku Martin Krčma a stejný názor má také ministr kultury Daniel Herman.
Církev se o rozlehlý zámek se vzácnou Květnou a Podzámeckou zahradou, které jsou součástí prestižního seznamu UNESCO, přihlásila v rámci restitučního zákona.
Je totiž přesvědčená, že na něj má nárok symbolický i faktický. Patřil jí dlouhá staletí až do roku 1948 a sloužil jako administrativní a reprezentační sídlo biskupů. Poté ho zabavili komunisté.
V zahradách jsou novostavby, proto nelze pozemek vydat
Oficiální rozhodnutí o navrácení celého areálu zatím nepadlo. Podle dostupných informací ale zámek nebude problémem.
„Tak rychlé to však nejspíš nebude u zahrad,“ naznačil Krčma.
Zámek v Kroměříži, který společně se zahradami patří mezi památky UNESCO.
K zámku totiž zahrady neodmyslitelně patří a tvoří s ním jeden komplex. Mají ovšem za sebou rozsáhlou obnovu za téměř 340 milionů korun, z nichž velká část přišla z Evropské unie (více zde).
V zahradách dnes díky tomu stojí několik nových budov, třeba zahradnické centrum v Podzámecké zahradě.
„Novostavba je důvodem k tomu, že se pozemek nesmí vydat. A výjimky neexistují,“ upozornila Simona Juračková z Národního památkového ústavu (NPÚ), který zámek v současnosti spravuje.
K žádosti se vyjádří radnice, Povodí i silničáři
Odborníci i právníci z NPÚ, kteří žádost o vydání posuzují, proto upozorňují, že jde o formálně složitou a dlouhodobou záležitost. Celý areál je navíc velmi rozlehlý, leží na desítkách pozemků a jeho součástí je dvacet různých budov. Seznam parcelních čísel vydal na několik listů.
Pocházel ale z doby zabavení majetku a bylo potřeba ho konfrontovat s katastrálním úřadem, který má aktuální čísla.
Úředníci museli také zjistit, jestli se na majetek skutečně restituce vztahuje a zda je opravdu pouze v majetku státu. A to se například nepotvrdilo.
„Některá parcelní čísla zasahují i do pozemků jiných vlastníků,“ uvedla Juračková.
Což znamená, že žádost arcibiskupství bude muset vyřešit také město Kroměříž, Povodí Moravy nebo krajští silničáři.
Turisté změnu nepoznají, říká arcibiskupství
Arcibiskupství nechce ani po převzetí zásadně zasahovat do praktického chodu zámku a ujišťuje, že se o návštěvníky oblíbenou památku dokáže postarat.
„Na výdaje spojené se správou jsme připraveni. Samozřejmě rozumíme tomu, že to vyžaduje nemalé náklady,“ řekl mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.
Ještě před dvěma lety přitom církev zájem o zámek neměla, a to hlavně kvůli vysokým finančním nákladům (více zde).
Teď platí provoz stát, jde o částku 30 až 40 milionů ročně. V ní jsou započítané náklady na údržbu, zabezpečení, energie nebo mzdy.
Podle Krčmy se pak bude muset ministerstvo domluvit s církví, jak konkrétně budou památkáři dál fungovat. Arcibiskupství na to už odpověď má - o areál by se i nadále měl starat NPÚ.
„V tomto smyslu také jednáme s ním i s dalšími institucemi, kdy jsme ochotni zámek bezplatně státu zapůjčit,“ dodal Gračka.
