Na první pohled to vypadá, že jsou protiatomové kryty pouze dědictvím minulosti, kdy svět ovládala studená válka mezi USA a SSSR. Není to však stoprocentní pravda.
Faktem je, že se nové už nebudují a postupně jich ubývá. Města se však stále o řadu z nich starají a investují do jejich údržby nemalé peníze. Například ve Zlínském kraji se jich aktuálně nachází 61, z toho ve Zlíně devět.
Jeden je od 80. let minulého století v centru zlínské části Malenovice v budově, kde do konce loňského roku fungovalo kino Květen. To kvůli slabé návštěvnosti přestalo promítat.
Město ho proto přestaví na víceúčelový kulturní sál, jenž by měl i nadále sloužit jako prostor k úkrytu lidí v krizových situacích.
„Existuje varianta, že bychom požádali o vyjmutí z registru krytů. Ale vypadá to tak, že půjde funkci krytu a kulturního sálu sloučit. Funkční pak zůstane i technologické vybavení krytu, které je pod budovou,“ popsal náměstek primátora Bedřich Landsfeld.
Po přestavbě, která by se měla uskutečnit příští rok, by se v bývalém kině mohly pořádat plesy, koncerty a možná i opět promítat filmy.
„Byť v horším komfortu než dnes,“ podotkl Landsfeld.
Radní už mají studii, do říjnových komunálních voleb chtějí mít projekt.
Některé kryty mohou rychle získat zpět svou funkci
Ve Zlíně je aktuálně devět krytů, přičemž před třiceti lety byl jejich počet více než trojnásobný.
Například kdysi tajny bunkr N12 v centru Zlína se může brzy proměnit na místo pro rodiny, turisty i podnikatele z celé republiky (více o plánech čtěte zde).
Kromě Malenovic zůstávají ještě v podzemních garážích v části Podlesí na sídlišti Jižní Svahy. „Krytů je daleko méně než dříve. Doba se změnila,“ uznal Landsfeld.
Kolik je krytů na východní MoravěZlínský kraj Okres Zlín Město Zlín Zdroj: HZSZK |
Čtrnáct krytů bylo ve Zlíně v posledních letech zrušeno. Město je ale pořád vede v evidenci a v případě nutnosti by je během jednoho dvou dnů upravilo tak, aby se daly v krizové situaci opět využít.
Nacházejí se například v podzemí na Burešově, Čepkově či na třídě Tomáše Bati. Momentálně jsou různými způsoby využívané vlastníky objektů, pod nimiž se nacházejí. Lidé si cení hlavně klimatických podmínek, které v nich panují.
„Chtějí je využívat jako sklepy nebo v nich pěstovat žampiony. Vzhledem ke stálé teplotě kolem desíti stupňů jsou dobré jako sklady vína,“ upřesnil vedoucí oddělení krizového řízení a obrany zlínské radnice Václav Kostelník.
Kontrola je nutná každý týden
Problémem krytů jsou „mrtvé“ náklady. Město je musí udržovat za nemalé peníze (nechce říct přesnou částku), ale nijak je nevyužije a nezhodnotí.
„Musejí se dělat revize zařízení, doplňovat pohonné hmoty do motorů ke generátorům i čerpadlům,“ naznačil Kostelník.
Jenom kryt v kině Květen musí pověřený pracovník magistrátu minimálně jednou týdně navštívit a zkontrolovat.
„Provádí zkoušky zařízení a filtroventilace, případně doplní pohonné hmoty, maziva či chladicí kapaliny,“ doplnil Kostelník.
Města se krytů postupně zbavují
Odhadem by se ve zlínských krytech schovalo šest až sedm procent obyvatel města, což je méně než osm tisíc lidí. Dříve přesný počet nařizovala vyhláška, teď už je zrušená.
„Vypadalo to, že se v Evropě nebude nic dít, ale situace se kvůli dění na Ukrajině změnila. Lidé nám volají a ptají se, kde by se mohli v případě útoku schovat,“ řekl Kostelník.
Podobně jsou na tom i další města ve Zlínském kraji. Také snižují náklady na údržbu krytů a postupně se jich zbavují.
„Vzhledem k tomu, že stát údržbu nedotuje a města nemají peníze, kryty chátrají a bývají vyřazovány z evidence,“ potvrdil mluvčí zlínských hasičů Libor Netopil.
Hasiči kryty také kontrolují a evidují. Když je některý z nich vyřazený, stává se běžnou stavbou.
„Stálé úkryty jsou určeny pouze pro stav ohrožení státu nebo válečný stav a nepředpokládá se jejich využití v nejbližších letech,“ doplnil Netopil.
Podívejte se do protiatomového krytu ve Strahovském tunelu:
3. května 2011 |
