A skoro na každém kroku tu narazíte na upomínku komunistického režimu. Leninova třída nebo Frunzeho ulice přečkaly devadesátá léta plná změn a lidé si ně zvykli. Mimochodem Lenin už tu není zločincem nebo hrozbou. Je součástí ruských dějin. Potvrzují to obě ženy, podle kterých je lepší se z dějin poučit a ne je zavrhnout. I se zločiny a terorem.
Jako celé Rusko je Soči plné kontrastů. Na jedné straně chudí lidé, na straně druhé bulváry s palmami a rezidencemi. Vzrostlé palmy musejí vypadat na okrajích širokých bulvárů během letních měsíců úchvatně. A Soči úchvatné opravdu je. Stačí si odmyslet bezdomovce, poslední zbytky neopravených domů a toulavé psy.
Boom slavného letoviska zmizel v dalekém komunismu. Kdysi to bývalo Saint-Tropez Černého moře. Jezdil sem za odpočinkem Stalin i jeho následovníci. Po pádu komunismu ale začaly místní hotely a sanatoria chátrat.
Olympiáda má přinést oživení. A je to tu vidět na každém kroku. Ruiny střídají nové hotely a nejde jen o areál olympijského parku. Má se tu jezdit formule 1 a prezident Putin sem chce přilákat bohaté Rusy. Ať raději jezdí do Soči a ne na Floridu. Jak tahle snaha dopadne, to ukáže až čas.
