Cesta kufru po pražském letišti. Dali jsme na něj kameru, přežila to

Co se děje s vaším kufrem před odletem, když ho po odbavení pošlete po pásu do útrob letiště? Zavazadlo prochází bezpečnostní kontrolou a poté cestuje důmyslným systémem vozíků a pásů, které jej dopraví až k letadlu. Tuto cestu může absolvovat velmi rychle, se vším všudy do deseti minut.

Pro cestujícího, který právě odlétá na dovolenou, končí většina starostí o kufry ve chvíli, kdy je nechá odjet do útrob letiště u odbavovací přepážky. Pro zavazadlo však cesta teprve začíná. Pokud je dobře zabaleno, oštítkováno a včas odbaveno, může vše proběhnout téměř výhradně automaticky, téměř bez dotyku lidské ruky. Dali jsme na odbavené zavazadlo videokameru, abychom viděli, jak jeho cesta probíhá.

Poslední sbohem

Cesta pro cestujícího i zavazadlo začíná ve chvíli, kdy se dostaví k odbavovací přepážce v odletové hale. Možná to znáte sami: položíte kufr na pás, personál jej zváží a přilepí na něj štítek. Útržek vám pracovník za odbavovací přepážkou obvykle přilepí na cestovní doklad nebo na palubní lístek – to abyste měli doklad o odbavení pro případnou reklamaci, kdyby se zavazadlo cestou někde "zatoulalo".

Odbavovací ostrov

Štítek na kufru, takzvaná zavazadlová přívěska, obsahuje informace o cílové destinaci i o majiteli zavazadla. Všechny informace jsou uvedeny ve dvojí formě: jak písemně (jméno majitele a třípísmenná zkratka cílového letiště – kód IATA), tak ve formě čárového kódu. Právě ten je pro následný proces třídění zavazadel zásadní – třídírna je totiž automatizovaná. Kufr se opět dostane do lidských rukou až ve chvíli, kdy je z pásového systému překládán do kontejneru nebo vozíku, ve kterém jede do letadla.

Rentgen, případně tři další stupně kontroly

Po oštítkování kufr odjede na sběrný pás mezi přepážkami a poté projde bezpečnostní kontrolou. "Na letišti v Praze je několik stupňů bezpečnostní kontroly, která končí až osobní prohlídkou za účasti cestujícího v případě, že rentgenová kontrola není schopná odhalit obsah vašeho zavazadla," upřesňuje Lukáš Král, ředitel pro provoz odbavení letadel.

Z pochopitelných důvodů však o bezpečnostní kontrole více prozradit nemůžeme. Na některých letištích fungují například kontroly s pomocí psů, speciálně vycvičených na hledání výbušnin nebo drog. Jestli je to tak i v Praze, to se nedozvíme.

Základem bezpečnosti je pravidlo, že zavazadlo nesmí cestovat bez svého majitele (bomba v kufru bez cestujícího zapříčinila například tragédii nad Lockerbie v roce 1988). V případě, že cestující sice odbaví zavazadlo, ale pak nepřijde k odletové bráně, měl by být kufr dodatečně vyložen. Výjimkou jsou pouze ztracená nebo zpožděná zavazadla, která svého majitele musí "dohnat" jiným letem.

"Inteligentní" dopravník pozná, kam který kufr vyklopit

Nad jednotlivými skluzy jezdí 176 výklopných misek

Po bezpečnostní kontrole kufr pokračuje na takzvaný sorter – na pás se systémem 176 sklopných vozíků, na nichž se zavazadla vozí ke správným skluzům, které jsou obvykle vyhrazeny pro jednotlivé lety. "Na každém vozíčku je jedno zavazadlo. Systém podle zavazadlové přívěsky ví, kdy se má vozík sklopit a ke kterému letu má zavazadlo poslat," vysvětluje Král.

Jeden skluz slouží pro jeden let

Zavazadla se pak nakládají buď do přepravních kontejnerů, nebo jsou k letadlům rozvážena na vozících za malými tahači. Pak jsou zavazadla přeložena na pásy, které kufry vyvážejí až do dvířek zavazadlového prostoru, nebo tam putují uvnitř kontejnerů za pomoci speciálních zdvižných vozíků.

3000 kufrů za hodinu, deset minut k letadlu. Je to rychlost

Pokud zavazadlo neobsahuje neidentifikovatelný nebo podezřelý obsah a nepotřebuje dodatečnou bezpečnostní kontrolu, trvá cesta třídírnou přibližně čtyři až pět minut. Dalších několik minut pak trvá odvoz k letadlu. "Vlastní rozvoz závisí na tom, jak daleko od budovy třídírny letadlo stojí, ale nejpozději do deseti minut jsme schopni dodat zavazadlo na kterékoli místo na letišti," říká Lukáš Král.

Během jedné hodiny třídírna zvládne až tři tisíce zavazadel. Největší "nával" bývá podle Krále ráno: "Špiček je v průběhu dne pět. Ta největší je ráno kolem sedmé hodiny, kdy přistává nejvíce letadel z východu. Musíme za relativně krátkou dobu odbavit jak cestující, tak jejich zavazadla, dále při jejich cestě do západní Evropy." Do toho je samozřejmě nutné odbavovat ještě cestující, kteří v Praze svou cestu teprve začínají.

Speciální případy se třídí manuálně

Vždycky ale cesta kufru nemusí být plně automatická. Stačí, aby váš let ještě nebyl připraven k nakládání zavazadel, abyste na přepážku odbavení přišli se zpožděním nebo aby byla cedulka s čárovým kódem špatně přilepená či poškozená. V takovém případě zavazadlo z vozíkového dopravníku nesjíždí na skluzy k jednotlivým letům, ale putuje na karusel, kde jej ručně "odchytí" pracovníci handlingu a čárový kód načtou ručním skenerem. Pak zavazadlo přeloží na příslušný vozík k letadlu.

Karusel - Pracovník handlingu skenuje zavazadlo

V případě příletů probíhá proces opačně, ale je o něco jednodušší – obvykle totiž odpadá bezpečnostní kontrola. Ani konečné třídění zavazadel není tak detailní jako v případě odletů. Na karuselech v příletové hale, kde si po příletu svůj kufr znovu vyzvednete, totiž obvykle krouží zavazadla z hned několika letů.

Jak se ve světě označují letiště? Kódy IATA a ICAO

Kód IATA

(International Air Transport Association – Mezinárodní asociace leteckých dopravců)

• třípísmenný kód, např: PRG (Praha), BRQ (Brno), OSR (Ostrava)

tvořen písmeny, náhodně vybranými z názvu letiště - nemá konkrétní strukturu

použití: označování zavazadel, informace o letech, destinacích apod.

Kód ICAO
(International Civil Aviation Organisation – Mezinárodní organizace pro civilní letectví)

• čtyřpísmenný kód, např: LKPR (Praha), LKBR (Brno), LKMT (Ostrava)
• první písmeno označuje část světa (L = jižní Evropa), první dvě písmena zemi
  (LK = Česká republika), poslední dvě konkrétní letiště (LKPR = Praha)

použití: letecké mapy, letová dokumentace, radiokomunikace, letecká meteorologie