K takovému závěru dospěl Michl poté, co se na své cestě po Číně (více zde) zastavil v průmyslovém městě Ťia-sing, konkrétně v továrně společnosti Lynx Innovations. Ta montuje pro své zákazníky, což jsou například firmy jako Sony, Nintendo či Coca-Cola, sofistikované maloobchodní displeje, které koncovým zákazníkům v obchodech umožní komfortně si vyzkoušet jejich technologie.
Závod Lynx Innovation v Číně.
Lynx Innovation dříve zaměstnával v průmyslovém parku Siou-čou u Ťia-singu dělníky za 900 jüanů měsíčně. Nyní jim musí při náboru nabízet minimálně dva tisíce, jinak by na něj nikdo nedorazil.
Firmy jako Lynx tak musí za čas začít počítat, zda se jim nárůst mezd v delším období vyplatí, nebo zda uvažovat o přesunu výroby. Tím, jak šly platy na východě Číny nahoru, mají firmy dvě alternativy.
Zaprvé jít do centra Číny, kde by mohl začít za chvíli stejný příběh jako na východě. Například společnost Foxconn to tam zkouší, protože pracovní síla je tam levnější, ale má problém sehnat na místě kvalitní manažery, takže ideální volba to není ani pro Lynx. Zadruhé přesunout se do levnější destinace mimo Čínu, tedy například do Koreje Tchajwanu či Mexika.
"Ale Lynx zde zůstane," říká přesvědčeně ředitel vývoje Lynx Innovation David Annett. Jeho důvody jsou vlastně vysvětlením toho, proč v Číně v budoucnosti sice nebudou továrny přibývat tak rychle jako dříve, ale nebudou ani radikálně mizet.
Ředitel vývoje Lynx Innovation David Annett
Lynx Innovations vyrábí i přes růst mezd s marží přes 50 procent. To se mu daří proto, že dokáže růst celkových provozních nákladů udržet do pěti procent ročně (i když mzdy rostou rychleji) a toto tempo vyrovnávat efektivní výrobou. V regionu má totiž řadu dodavatelů, takže například David může během dne kontaktovat až 100 firem, které jsou vzdáleny jen hodinu jízdy autem.
"Kdo porozumí mentalitě Číňanů, tak se může spolehnout na to, že pracují dobře. Během týdne jsem tak schopen s jejich pomocí našemu zákazníkovi vyrobit prototyp podle jeho přání," popisuje ředitel vývoje rychlost, s jakou uspokojí přání klientů.
Pracovní síla zde má neomezené zdroje. Lidé se totiž stěhují z vesnic do megaměst za lepším životem. Všude rostou mrakodrapy, které ubytovávají nové obyvatele. Na jednom místě jich je třeba padesát vedle sebe.
Zatím jich je hodně prázdných, ale s tím si nikdo neláme hlavu, protože všichni sází na to, že urbanizace bude pokračovat dál a lidé budou dál proudit za prací, a jejich pracovní zdroje tak nevyschnou. Podle poradenské firmy McKinsey bude do roku 2020 žít v čínských městech o třetinu více lidí než v roce v roce 2010.
Obvykle se do měst stěhují celé rodiny, ale časté je i to, že se za prací a novým životem vydávají jednotlivci. Na ulici je lze poznat jednoduše. Mají sbalený kufr a míří k vrátnicím průmyslových parků (jako paní na snímku) žádat o práci. Když ji dostanou, získají zpravidla i bydlení.
Do Číny se již nebude chodit jako do super nejlevnější země. Čína bude o průmyslových klastrech, které propojují firmy s dodavateli, a o lidech stěhujících se do megaměst kvůli touze vydělat peníze a utrácet.
