Systém, jenž bude monitorovat veškeré toky v tomto deštivém regionu, by měl začít fungovat od jara příštího roku.
"Na projektu protipovodňového hlášení jsme začali pracovat na konci roku 2010. Tehdy byly na Liberecku a na Frýdlantsku bleskové povodně s tisíciletou vodou," říká předseda Mikroregionu Frýdlantsko Vladimír Stříbrný, který je zároveň starostou Heřmanic.
Obce, kterou před třemi lety povodeň téměř smetla z povrchu zemského. Normálně neškodná říčka Oleška zbourala několik domů, zničila silnice a strhala mosty.
Na unikátním systému se podílí všech osmnáct obcí Frýdlantského výběžku podle toho, kolik v nich žije obyvatel. Každá vypracovala svůj povodňový plán a poté byly spojeny do jediného. Bude monitorovat všechny vodní toky v regionu.
Okamžitě se bude vědět, kolik napršelo
Jedná se o desítky potoků a říček, které velmi často kvůli blízkosti Jizerských hor a hald z nedaleké polské tepelné elektrárny v Turově vystupují ze svých břehů.
"V každé obci budou mít dešťoměry a hladinoměry, kterých má Český hydrometeorologický ústav na Frýdlantsku jen několik. Budeme mít situaci celého území pod drobnohledem. Všude budou okamžitě vědět, kolik napršelo, a jak rychle hladina stoupá," vysvětluje Stříbrný.
Současně se v každé obci v rámci projektu vybuduje místní rozhlas. V případě potřeby bude automaticky informovat o stavu vody, krizových linkách a dalších nezbytných údajích.
Především nový rozhlas chválí starostka letos nejvíc postižené obce Višňová Vladimíra Erbanová: "Máme na poměrně velkém území devět osad. Když se něco děje ve Vísce, tak to neplatí v Andělce. Takže až to bude fungovat, budeme každé místo informovat zvlášť."
Hlásný a měřící protipovodňový systém přijde Mikroregion Frýdlantsko na dvaatřicet milionů korun, z nichž by měl stát zaplatit 90 procent.
"Další dva a půl milionů bude stát vytvoření digitálního povodňového plánu pro celý Frýdlantský výběžek," upřesňuje Dan Ramzer, starosta Frýdlantu, který se domnívá, že by se první měření a monitorování potoků a řek mohlo uskutečnit při jarním tání v roce 2014. Vše bude záležet na výsledku právě vypisovaného výběrového řízení na stavbu systému.
Starostové se nemohou dočkat
"Protipovodňový systém v tomto rozsahu je velmi užitečná věc, především pro lidi, kteří v těch lokalitách bydlí. My ale máme vlastní povodňové informace, které obcím také dodáváme. Takže jich budou mít víc a budou se lépe orientovat," míní mluvčí HZS Libereckého kraje Zdenka Štrauchová.
Podstatně radostněji očekávají nový systém starostové. Například Vladimír Keller z Černous: "Systém bude kvůli rozhlasu a internetu daleko pružnější než nynější domlouvání a organizování.
V pondělí tady musela kvůli povodni jezdit vodní záchranná služba do osad Boleslav a Ves. Vozili lidi od vlaků, do školy, práce, k lékaři. My to museli všechno obcházet, každého se ptát. Je to vždy moc složité."
Ještě rázněji komentovala vznik nového protipovodňového systému starostka Višňové Vladimíra Erbanová: "Včera už bylo pozdě."
