"Vláda se v současnosti snaží postižené firmy podpořit a jakmile bude nynější palčivá situace stabilizována, zaměříme se na další možnou podporu," řekl podle agentury Reuters Suh Ho z jihokorejského Ministerstva pro sjednocení, které se zabývá problematickými vztahy mezi oběma státy.
Jihokorejská vláda plánuje poškozeným firmám půjčit 300 miliard wonů (asi 272 milionů dolarů), upřesnil Suh s tím, že Soul firmám nabídne zvláštní půjčku s úrokem dvou procent začátkem příštího týdne.
Průmyslový komplex Kesong nalézající se na území KLDR asi deset kilometrů severně od demilitarizované zóny se otevřel v roce 2004. Pchjongjang dodal levnou pracovní sílu a firmy z prosperující Jižní Koreje zase technologie a především peníze, které zbídačená totalitní země tak nutně potřebuje (více zde).
Jihokorejské firmy jako Hyundai platily severokorejským dělníkům přibližně 160 dolarů měsíčně (asi 3 200 korun), což je pětina minimální mzdy na Jihu. Výplaty samozřejmě nedávaly dělníkům na ruku, ale posílaly je severokorejské vládě.
Svět společný projekt stalinistického Severu a kapitalistického Jihu vnímal jako symbol naděje, že režim v KDLR se časem reformuje. V únoru však provedl další z jaderných testů, Rada bezpečnosti OSN zareagovala zpřísněním sankcí a Pchjongjang pohrozil jaderný útokem na svého jižního souseda, Japonsko i Spojené státy (více zde).
Na začátku dubna KLDR v Kesongu zastavila provoz, zamezila Jižní Koreji vstup do komplexu a odvolala padesát tisíc svých dělníků. V opuštěných dílnách dobrovolně zůstalo asi tři sta jihokorejských manažerů, Soul je však na konci dubna stáhl.
Soul tvrdí, že ekonomická situace některých poškozených firem je neúnosná a hrozí, že podniky nebudou schopny pokrýt své platební závazky. Vládní půjčka je tak prý v této situaci jediné možné řešení. Jihokorejské zákony totiž podle Suha neumožňují nevratné subvence soukromým podnikům.
