Ve velkém sále sedí 1 200 lidí. Scéna je plná efektních kulis, které řídí počítač. Dirigent odmávne taktovkou první tóny monstrózního Wagnerova díla Prsten Nibelungův. Hudební svátek může začít.
Jihočeši budou mít od dubna nové místo, kam vyrazit za velkými operami, muzikály či baletem. V rakouském Linci vyrostlo nejmodernější hudební divadlo Evropy.
Hudební divadlo v Linci |
Scéna, která je součástí tamějšího Zemského divadla, přivítá první návštěvníky 12. dubna. Pro tento slavnostní okamžik složil americký minimalistický skladatel Philip Glass novou operu Stopy zbloudilého.
Divadelní scéna více kulturně propojí jižní Čechy s Horními Rakousy. "Aktuální turistický průzkum ukázal, že 35 procent Jihočechů si dokáže představit jednou či víckrát ročně návštěvu opery, operety, muzikálu a baletu v lineckém hudebním divadle. Vybraná představení proto doprovodí české titulky," uvedla Inez Ardeltová z tiskového oddělení Zemského divadla v Linci.
Budovu navrhl londýnský architekt Terry Pawson z rakouského studia Architektur Consult ZT. Unikátem je například technické zázemí jeviště. "Středem je multifunkční otáčivé hlediště o průměru 32 metrů. Může současně pohybovat s jednotlivými scénami. Zásobníky na dekorace řídí počítač. Tyto moderní skladištní systémy byly nejprve zkoušené na letištích. Tohle je jejich první použití v provozu divadla," přiblížila Ardeltová.
Vedle technického zázemí a komfortu pro diváky je divadlo ojedinělé i v souvislosti s ekologií a úsporou energie. Architekt totiž budovu navrhl jako nízkoenergetický dům. Budova je vybavená solární energií, fotovoltaikou, dálkovým chlazením i izolovanými okny. I proto už dostala přezdívku Zelené divadlo.
Rejnokovi konkurovat nebude
Díky velikosti divadla, místu pro orchestr i akustice může divadlo uvádět velké projekty, jako je například šestnáctihodinový soubor čtyř oper Prsten Nibelungův Richarda Wagnera.
"Na hracím plánu bude klasická i lehčí zábava zahrnující Mozartovu Kouzelnou flétnu nebo Pařížský život Jacquese Offenbacha," naznačila tisková mluvčí.
Nabízí se srovnání s Koncertním a kongresovým centrem podle návrhu Jana Kaplického. Takzvaný Rejnok by mohl vyrůst v Budějovicích v nejbližších letech. Podle Antonína Kazila, předsedy Jihočeské společnosti přátel hudby, nebude linecké divadlo připravované budějovické scéně konkurovat.
"Je úžasné, že vzniklo něco takového 90 kilometrů od Budějovic. Linečtí budou program směřovat více k divadelnímu pojetí, my zase na koncerty," podotkl Kazil.
Novou scénu vítají i profesionální hudebníci. "S nadsázkou můžu říct, že je mi jen líto, že takové divadlo není u nás a nevede k němu lepší silnice. Rád jezdím do Vídně na operní představení. Těším se, až si zajedu i do Lince," řekl Jan Talich, šéfdirigent Jihočeské komorní filharmonie.
