Gerilová válka, kterou v Peru maoistická Světlá stezka (SL, španělsky Sendero luminoso) rozpoutala, si v osmdesátých a devadesátých letech celkově vyžádala téměř 70 tisíc obětí. Velký podíl na mrtvých měly i odvetné akce bezpečnostních složek tehdejšího režimu.
Sendero luminoso Světlá stezka chtěla v Peru vytvořit centralizovaný rolnický komunistický stát s využitím tradice staré říše Inků. S partyzánskou válkou začala v roce 1980 na venkově, kde se jí podařilo získat značnou část obyvatel. Ovšem většinou zastrašováním, násilím i popravami. K důležitým zdrojům jejích příjmů patřil kokain a jeho pašování. Zdroj: ČTK |
Někdejší profesor filozofie Abimael Guzmán již v 60. letech založil frakci Peruánské komunistické strany, kterou pojmenoval podle citátu peruánského socialisty José Carlose Mariáteguiho: "Marxismus-leninismus je světlou stezkou budoucnosti". Sám sebe nazýval čtvrtým mečem komunismu, po Marxovi, Leninovi a Maovi.
Příslušníci SL (senderisté) vraždili členy státního aparátu, skutečné i domnělé zloděje, lichváře, pravicové aktivisty a lidi, kteří se k ní nechtěli přidat a kteří takzvaně "otupovali hrot revoluční nespokojenosti mas".
Řádění SL se podařilo zastavit až v polovině 90. let prezidentu Albertu Fujimorimu. Jeho armáda ale používala stejně brutálních prostředků a ke konečnému počtu obětí přispěla taktéž svým dílem.
Zatčení a pruhovaný mundúr
Vůdce teroristické organizace byl po zatčení posměšně navlečen do pruhovaného mundúru a vystaven v kleci v televizním vysílání. Vláda se ho snažila co nejvíce zesměšnit. Guzmán byl již 7. října 1992 odsouzen vojenským soudem k trestu doživotního vězení.
V roce 2003 ale ústavní soud prohlásil vojenské soudy ustanovené prezidentem Fujimorim v 90. letech za neústavní, takže v listopadu 2004 začal s Guzmánem nový, tentokrát civilní proces. Konečně v říjnu 2006 byl Guzmán odsouzen opět na doživotí.
Masti na lupénkuGuzmána odhalily peruánské služby díky popelnicím. Zkoumaly totiž odpadky z podezřelého baletního klubu v Santiago de Surco (část Limy), kde se podle zpráv mohli nacházet představitelé Světlé stezky. Poté, co v popelnicích nalezli masti na léčbu lupénky, kterou Guzmán trpěl, bylo jim jasné, že narazily na samotný vrchol teroristické organizace. Po razii zadrželi Abimaela Guzmána i osm dalších představitelů organizace. Zdroj: wikipedia.org |
Extremistická Světlá stezka bez svého vůdce postupně ztrácela na významu. Spolu s Guzmánem se Peru podařilo zatknout i další vrcholné představitele organizace, a tu tak paralyzovat.
Další ranou pro její bojovníky bylo, když sám Guzmán hned v roce 1993 z vězení vzkázal, ať se jeho organizace konečně vzdá dalších bojů. To vedlo k jejímu rozštěpení.
Vedení se ujal Oscar Ramírez, který však byl v roce 1999 taktéž zajat. Vliv maoistů od té doby postupně klesal i v kdysi silných venkovských oblastech a situace v Peru se postupně úplně uklidnila. V dobách největší slávy přitom Světlá stezka kontrolovala devatenáct z čtyřiadvaceti departmentů Peru.
Maoistické ideály mírovou cestou
Illinoiský deník Chicago Tribune si však všímá, že silně levicové myšlenky začínají v posledních letech Peruánce opět oslovovat. Jak se postupně peruánský prezident Ollanta Humala začíná přiklánět více doprava, začínají nespokojení obyvatelé jihoamerické země hledat oporu na druhé straně politického spektra.
A toho chtějí využít relikty Světlé stezky, respektive jejich reformovaní pokračovatelé. Své myšlenky by rádi legitimizovali v regulérním politickém boji.
Maoistická organizace Movadef vznikla právě na troskách obávaných senderistů. Sjednocuje chudé Peruánce, pořádá pro ně nejen demonstrace, ale i divadlo, buduje různé spolky a školy. Jejich snaha oslovit místní rolníky mírovou cestou tak zatím slaví úspěchy.
Jedním z jejích cílů však je i propuštění bývalého vůdce Guzmána na svobodu. Ačkoli je zatím Movadef pouze malou organizací, vláda se po zkušenostech se Světlou stezkou jejího vlivu obává. Státní aparát proto už znemožnil, aby se maoistická organizace registrovala jako politická strana.
Prezident Humala dále jasně naznačil, že kdokoli bude popírat vinu SL za smrt 69 tisíc lidí a glorifikovat gerilové období, bude umlčen.
"Násilí k Peru patřilo vždycky"
Že by však levicoví sympatizanti znovu vzali do rukou zbraně, nevypadá jako reálná hrozba. "To je nemyslitelné. Dnes bojujeme politikou. Teď není ta pravá doba pro ozbrojený odpor," popisuje vůdce Movadefu Alfredo Crespo, který dělá právníka Guzmánovi.
Ačkoli sám Crespo se v červnu nechal na jedné demonstraci slyšet, že násilí k dějinám Peru vždy patřilo. Nyní ho však podle něj provozuje sama vláda.
