Starosta Varnsdorfu tvrdí, že v očích většiny lidí na Šluknovsku strategie finančně upřednostňuje Romy...
Ta strategie nemůže být proromská, protože není jen pro Romy. Má řešit situaci všech sociálně vyloučených.
Strategie proti vyloučeníStrategii boje proti sociálnímu vyloučení do roku 2015 zpracovala Agentura pro sociální začleňování. Vláda ji před měsícem schválila. Plán počítá například s tím, že děti ze sociálně vyloučených rodin budou mít již od roku 2013 tříletou docházku do mateřských školek zdarma, bezplatné obědy i svačiny a hrazené kroužky. Kolika dětí se strategie týká nikdo netuší. V kabinetním dokumentu je uvedeno, že pokud by se týkala pouze populace tří až pětiletých dětí, ministerstvo školství by na její uskutečnění muselo najít zhruba 2,4 miliardy korun (více zde). |
Promiňte, ale instituce, která strategii z pověření vlády tvořila, nese název Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách.
Ano, to je chyba, kterou bych do budoucna chtěla napravit. Částečně už jsem iniciovala změnu názvu. Etnický přívlastek v názvu může vyvolat zdání, že agentura se věnuje jen romské menšině, což rozhodně není pravda.
Obavy z pozitivně diskriminačních opatření jsou tedy liché?
Ta opatření, pokud se nám je podaří prosadit a pokud se budou důsledně dodržovat, by měla přinést zlepšení situace všech obyvatel, proto se nemůže jednat o opatření pozitivně diskriminační. Hlavními problémy sociálního začleňování nejen Romů jsou vzdělání a nezaměstnanost. U vzdělávání romských dětí je samozřejmě problém, že spousta z nich se dostane pouze do praktických škol, ze kterých je pouze malá šance postoupit na střední školu a uplatnit se na trhu práce. Vzniká tak začarovaný kruh, kdy člověk, který kvůli své nízké kvalifikaci nemůže sehnat dobře placenou práci, žije na dávkách a reprodukuje tento obraz před svými dětmi.
V čem tedy vidíte hlavní příčinu hromadného posílání romských dětí do praktických škol?
Při jejich přijetí je zaměňováno lehké mentální postižení se sociokulturním znevýhodněním. Na základě mnoha odborných vědeckých analýz je dokázáno, že rok předškolní výchovy v mateřských školách hraje důležitou roli pro připravenost na povinnou školní docházku.
Proto se ve strategii snažíte prosadit takzvané školkovné, které ale nebudou mít všichni? I to je předmětem kritiky.
My jsme si na nedávném semináři tyto útoky skrze média se starosty Šluknovska vysvětlili. Pokud starostové žádají pomoc od státu, tak my ji tady nabízíme. Například tím, že rodinám, které odmítají své děti posílat do školek a je zde hrozba jejich zaostávání, stát tento zvyk někdy i "vnutí". Jinak se v otázce vzdělanosti romských dětí nic nezmění.
Vy tedy říkáte, že vámi předložená strategie je po dvaceti letech tím správným směrem?
Ten úplně správný směr nezná nikdo, jinak by se ten stav tak nezhoršil a lidé by na podzim nevyšli do ulic. Rovněž musím dodat, že stát nemůže udělat všechno. Dovolím si tvrdit, že, ač chápu, že je to těžké, více než z poloviny leží tíha zodpovědnosti za současný stav na bedrech radnic a krajských úřadů.
Starostové na Šluknovsku i hejtmanka si ale stěžují na obecně laxní přístup vlády k řešení problematiky sociálně vyloučených.
Souhlasím s kritikou, že by vláda měla dělat legislativní návrhy koordinovaněji. Nicméně musím podotknout, že věci se hýbou. Ústecký balíček se nepřijal v tom znění, v jakém ho kraj předložil. Přiznávám, že by měla vláda lépe komunikovat a vysvětlovat důvody nepřijetí, nicméně předkládané návrhy vláda řeší. Ministr spravedlnosti Pospíšil vyjádřil jasné stanovisko, že centrální registr přestupků by měl fungovat v polovině roku 2013. To, že vláda řeší příslušné zákony separátně, ještě neznamená, že se nic neděje.
Z čistě politického hlediska je postoj hejtmanky jako zástupce opozice pochopitelný...
Ano, ale občané Šluknova by měli vědět, že se kolem přijetí těchto legislativních návrhů rozpoutal politický boj.
