Netajíte se otevřenou kritikou návrhů zákonů od ústecké hejtmanky Jany Vaňhové. Není to trošku zvláštní od někoho, kdo se snaží prosadit v roli poslankyně v podstatě dost podobné zákony?
Víte, tady je problém v tom, že Ústecký balíček je nepoužitelný. Nemůžeme si plést dobrý záměr s praktickou realizovatelností. Návrhy podané Ústeckým krajem jsou zákonným paskvilem mrtvých norem. (O kritice návrhů čtěte zde.)
Reakce hejtmankyPodle hejtmanky Vaňhové (ČSSD) není pravda, že by Ústecký balíček byl nekvalitní. "Legislativní návrhy obsažené v balíčku zpracovávala profesionální advokátní kancelář, jejíž jednou z hlavních činností je příprava nových zákonů, a to i pro současnou vládu. Konkrétní právní normy prošly zhruba před rokem připomínkovým řízením na příslušných ministerstvech, přičemž od ministerských legislativců ani jednou nezazněla výtka, že by zákony byly Ústeckým krajem nekvalitně připraveny," říká. Podle Vaňhové není nečinný kraj, nýbrž vláda. "Řešení problematiky sociálně vyloučených lokalit není primárně v kompetenci Ústeckého kraje, ale vlády České republiky. Protože jsme se již na neschopnost vlády nemohli dívat, připravili jsme sami o své aktivitě a na své vlastní náklady legislativní návrhy obsažené v Ústeckém balíčku," tvrdí. Hejtmanka také nesouhlasí s tím, že by zákony kraj připravil až po protestech na Šluknovsku. "Myšlenka vytvořit vlastní legislativní návrhy vznikla už v říjnu roku 2009 na bezpečnostní konferenci Společně proti extremismu. "Celý proces přípravy zákonů trval prokazatelně rok a půl a shodou okolností byl balíček dokončen a schválen v září loňského roku," uvedla Vaňhová. |
Kraj tvrdí, že na přípravě Ústeckého balíčku pracoval dva a půl roku.
Víte, to ale není pravda. Stačí se podívat do důvodové zprávy, ze které je jasně patrné, že jde o reakci na nepokoje na Šluknovsku, které vypukly před vydáním balíčku. Kraj začal jednat, až když se kolem problémových lokalit na Šluknovsku rozjel mediální kolotoč.
Vy se ve Sněmovně snažíte prosadit dva návrhy zákonů. Exekuce jedné z dávek má být páka na dlužníky, zákaz pobytu zase bojuje proti chronickým přestupcům. Ani vám se ale nedaří tyto legislativní úpravy prosadit (o tom více zde). Proč?
Ve Sněmovně se setkávám s tím, že spousta kolegů nemá praktické zkušenosti z komunální politiky. Pro ně jsou pak tyto návrhy značně neuchopitelné, což nese důsledek dlouhodobě liknavého přístupu státu. Musím být kritická i k vlastní straně, protože ta byla za Topolánkovy vlády nucena v této agendě ustoupit Straně zelených. Nyní ve vládní koalici narážíme na kritiku od topky.
Její předseda Schwarzenberg nezastírá, že mu vadí lidsko-právní stránka věci.
Tento návrh v žádném případě neporušuje lidská práva. Ale tady je nutné se rozhodnout, koho se zastáváme. Kromě toho zákaz pobytu už je zakotven v trestním zákoníku. Já chci s kolegy touto novelou ochránit slušné občany před recidivisty a prostitutkami, jejichž přítomnost také zvyšuje kriminalitu v tom daném místě. Někdy ve Sněmovně slýchám, že přestupek má nižší společenskou škodlivost, a proto tvrdší postihy nejsou na místě.
Kritici vám vyčítají, že ti recidivisté a prostitutky pak budou migrovat do jiných měst.
Ale to je nesmysl. Zákony platí celostátně. Kam se pak ti lidé budou pořád přesunovat, když budou všude páchat přestupky? Kromě toho tu vždycky budou rodiny, které migrují. Nemůžeme se tvářit, že nám pomůže jen zavádění preventivních zákonů. Diskutéři z pražských kaváren si vytvářejí nějaký superrecept na problémy v sociálně vyloučených lokalitách. Pseudostrategií a pseudoplánů je dnes všude plno.
Myslíte zrovna diskutovanou Strategii pro sociální začleňování? (čtěte o ní zde)
Já jsem k těmto strategiím skeptická. Neexistuje žádný univerzální recept v podobě strategického plánu, který promění problémové lokality v oázy klidu. Je nezbytné klást důraz na terénní sociální práci, podporovat vzdělání a programy pro sociálně znevýhodněné děti. Ale lidi, co nám tu obtěžují slušné občany, tímto k slušnému chování nepřimějete. Podle mého názoru zabere jen účinná pohrůžka a sankce.
