Z osmiletého působení v Hannoveru se do libereckého mužstva vrátil v létě 2010. V minulém ligovém ročníku skončili Severočeši sedmí, ale s loňským letním příchodem nového kouče Jaroslava Šilhavého se liberecký tým nevídaně zvedl.
"To je fakt, trenéra teď máme výborného," pokyvuje Štajner nad Šilhavým uznale hlavou.
Liberec je po podzimní části ligy druhý, šest bodů za vedoucí Spartou. Právě letenský tým se v Liberci představí ve 24. kole.
"Doufám, že tou dobou bude ještě hodně v sázce, a že v Liberci konečně bude vyprodáno. Sparťani nám určitě budou chtít vrátit tu porážku, kterou jsme jim v říjnu připravili na Letné," připomíná Štajner libereckou výhru 3:0 na Spartě.
Kolikátou zimní herní přípravu absolvuje, to už ani nepočítá. Jako každého fotbalistu ho mnohem víc baví pohrávat si se soupeři při zápasech, než se například mořit na běžkách.
"Protože mě fotbal pořád moc baví, musím spolknout i ty přípravy. Ale já s kondicí nikdy problémy neměl, takže všechno je v pohodě. Ale pozor, běžky jsem na nedávném soustředění v Jizerských horách nechal na jiných. Já radši běhal normálně, běžky prostě nemusím," popisuje.
Jediné, na co si ohledně přípravy postěžuje, jsou pobolívající kotníky.
"Už mám ty nohy hodně opotřebované, takže když jsme na umělé trávě, po tréninku mě kotníky docela bolí, prostě je cítím. A to jsou dneska umělé trávníky fakt parádní, zatímco ještě před pár lety byly jako mlat," vzpomíná Štajner.
"Například my trénujeme na výborném umělém trávníku v libereckém Harcově, ale přesto vám řeknu co každý. Že přírodní trávu to nahradit nemůže. Ale pořád lepší než kdysi, když se muselo chodit buď na škváru, nebo na fotbálek do tělocvičny na parkety."
Přestože kotníky přece jen trpí, žádné úlevy pětatřicetiletý veterán nežádá.
"Kdepak, nejsem žádný bolestínek, dělám všechno co ostatní. Přitom si myslím, že kdybych nějaké úlevy chtěl, určitě bych se s trenérem dohodl," pokračuje.
Když se Štajnera zeptáte čím to je, že i v pětatřiceti patří k nejlepším libereckým fotbalistům, nemluví o sobě, ale o spoluhráčích:
"Když kolem sebe máte dobré mladé hráče, i těm starším se hned hraje líp. A to bude nejspíš můj případ. Opravdu jsme dali dohromady tým, ve kterém je radost hrát."
A kam by Štajner ve své bohaté kariéře zařadil vydařenou podzimní sezonu?
"To teď říkat nebudu, protože jsme ještě nic nevyhráli. Jsme těsně za polovinou ligy a jestli někdo říká, že je velká šance na liberecký titul po šesti letech, já na to odpovídám, že ta šance zase tak velká není. Na druhou stranu uděláme na jaře všechno, abychom Spartu pořádně prohnali."
Šestatřicetinásobný reprezentant Štajner samozřejmě myslí i na to, že na konci jara čeká české národní mužstvo start na evropském šampionátu. Přestože za Česko si pod koučem Bílkem naposled zahrát téměř před rokem v přípravě proti Chorvatsku.
"Hlavně se budu snažit hrát co nejlíp v Liberci. No a z úspěšného týmu vždycky pár jedinců vyčnívá. Takže přece teď nebudu říkat, že bych na mistrovství Evropy nechtěl. Sice mi v květnu bude už šestatřicet, ale o to víc bych si to mistrovství vychutnal," uzavírá Štajner.