"Pokud nepřijdou příliš brzy ráno nebo v pozdním odpoledni, kdy je přece jenom chladněji, tak spatří téměř všechna zvířata venku. Je jen málo těch, která hned s prvními mrazíky ukrýváme," vysvětluje zoolog Jan Vašák.
Výhodou podle něj je, když je výběh přímo spojený s vnitřní ubikací. "Zvířata nemusíme složitě stěhovat do skrytého zimoviště. Takto jsme zatím zazimovali jen lemura černého a seriémy. Ty uvidí návštěvníci až zase zjara," vypráví Vašák.
Zvířata mohou chodit ven, jak se jim zlíbí
Kombinovaný výběh je téměř u všech zvířat v zoo. Ošetřovatelé nechávají na jejich vůli, zda se rozhodnou jít v zimě přes den ven či nikoli. Musí mít ale možnost ohřát se ve vytápěné ubikaci.
"Samozřejmě když teploty klesnou pod minus 10 nebo 15 stupňů, tak už ven nechodí. Ani by nechtěla. Ale krátká procházka na mrazivém vzduchu jim nevadí a prospěje jim podobně jako lidem. Zvlášť když svítí sluníčko, které jim rádi dopřejeme," dodává zoolog Vašák.
Pokud chtějí zvířata zůstat "doma" v teple, návštěvníci je mohou přesto vidět v jejich vnitřních expozicích nebo pavilonech, kde se mohou na chvíli ohřát i oni.
Za slunečného počasí do výběhu zamíří hroch i opice
V teplých zimních dnech a za slunečného počasí lze venku spatřit třeba i hrošíka nebo dokonce exotické papoušky, kteří jinak obývají zateplené a vytápěné boudy ve voliérách. Venku jsou například stále i pelikáni.
"Přistupujeme ke zvířatům individuálně. Když například u pelikánů vidíme, že jsou v pořádku, normálně žerou, čistí si peří, tak je venku necháme. Je to pro ně lepší," říká vedoucí zoolog.
Venku bývají přes den na chvíli i opice, teplomilné kočkovité šelmy včetně tygrů a levhartů. Komu se zimní počasí velmi zamlouvá, to jsou levharti sněžní, jejichž původním domovem jsou himálajské velehory. Hrátkami ve sněhu nepohrdnou ani rysové a v čerstvě napadaném sněhu se rády proběhnou i zebry či lamy.
Mnohem horší je podle Jana Vašáka pro zvířata takzvaná vlhká zima. Zvláště pak kočkovité šelmy mohou v tomto počasí dostat rýmu podobně jako lidé.
