Na průzkumu rodové hrobky ve Vyšším Brodě se podílelo sdružení Naše historie z

Na průzkumu rodové hrobky ve Vyšším Brodě se podílelo sdružení Naše historie z Táborska. Jihočeští odborníci přizvali do kláštera 4. listopadu vědce z celé republiky. | foto: Martin Frouz

Na rakvi Petra Voka v tajuplné hrobce Rožmberků se našel zlatý prsten

  • 19
V předvečer výročí 400 let od úmrtí posledního z Rožmberků Petra Voka nahlédla do hrobky slavného rodu ve Vyšším Brodě na Krumlovsku speciální sonda s minikamerou. Na vzácné cínové posmrtné schránce šlechtice se našel zlatý zdobený prsten.

Ačkoli tým techniků, badatelů či archeologů prezentuje svůj vyšebrodský výzkum veskrze seriózně a naprosto faktograficky, objevil pod presbytářem klášterního kostela i to, co nečekal.

Sondy ve Vyšším Brodě

Průzkum rožmberské hrobky byl proveden na základě požadavku cisterciáckého opatství. Podrobná dokumentace v pohřební komoře pod presbytářem (kněžištěm) klášterního kostela byla možná díky speciální kameře a sondám.

Podrobnou dokumentaci zmapoval tým kolem Jiřího Šindeláře ze sdružení Naše historie z Táborska, které přizvalo k projektu vědce z celé republiky.

"Už od výzkumu v roce 2009 se vědělo o existenci zbytků dřevěných rakví a dvou cínových sarkofágů. Nyní jsme se podívali na to, že jedna zčásti rozpadlá dřevěná rakev je vlastně dvou rakví. Co však považujeme za hlavní, kromě detailního snímání celé klenuté rožmberské hrobky, je zjištění, že její prostor je výrazně větší oproti zprávě z před dvou let," porovnává Šindelář.

Překvapením pro badatele byly záběry kamery a výsledky sond mírně invazivním vrtákem, které odhalily skutečnost, že to, co viděli 4. listopadu na dně rožmberské hrobky, není podlaha, ale poměrně mocná zásypová vrstva.

"Zásyp byl vrtem prozkoumán až do hloubky asi 1,7 metru pod stávající nezpevněné dno hrobky. V hloubce okolo jednoho metru byly ve vzorcích sedimentu či usazenin rozpoznány kousky zetlelého dřeva a pak se tam našla tvrdší vrstva z kamenů. Všechny vzorky jsme podrobili testu na obsah fosfátů," upřesňuje Šindelář.

Hrobka byla dříve hlubší

Laboratorní analýzy vedou badatele k zásadní interpretaci, že původní hrobka byla výrazně hlubší, než tomu je teď, což odpovídá minimálně velikosti 2,7 metru. "Dříve uváděných 39 příslušníků rožmberského rodu by se tam pak mohlo vejít," konstatuje Šindelář.

Prsten nalezený na hrobce Petra Voka.

Odborníci si pod kvalitnějším drobnohledem přečetli latinský nápis na sarkofágu, který Ludmila Mikulová volně přeložila takto: "Slovutný vládce a pán, pan Petr Vok Ursinus, správce rožmberského domu poslední, život za smrt zaměnil na hradě svém třeboňském, 5. dne listopadu před svítáním léta Kristova 1611, zde pohřben."

Víko s vyobrazením ukřižovaného Ježíše tudíž posunuje obecně známé datum Vokovy smrti o jeden den - místo 6. 11. na 5. 11.

Na jeho rakvi se nově podařilo nasnímat zvláštní prsten a také iniciály IM. "Domníváme se, že zkratka patří kováři Jáchymovi ze Soběslavi, tvůrci sarkofágu," objasňuje Mikulová. "Na sarkofágu leží masivnější zlatý prsten. A není to žádný obyčejný kroužek. Reliéfně ho zdobí kytička," doplňuje Šindelář.

Kdo prsten nosil, stejně jako to, vedle koho byl Petr Vok pohřben, se dále zjišťuje.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video