"Ty kanady se mi zalíbily, možná je budu nosit i na trénink," smál se osmadvacetiletý atlet a budoucí voják z povolání.
Je to pohodlnější než sako?
Kdybych vzal pohodlí, tak ano. Ale nerad na sebe strhávám pozornost, takže v tomhle ohledu to až tak komfortní není. Navíc se mě na to bude každý ptát ještě týden. Ale považuju to za privilegium, že jsem v sále plném sak a polobotek šel v kanadách. Zjistil jsem, že je to dobrá bota, a oblíbil jsem si ji.
Tak v nich teď budete i trénovat?
Napadlo mě, jak to Zátopek dělával, musel to být machr. Možná si je přibalím na soustředění do Špindlerova Mlýna a vyšlápnu si v nich Sněžku.
Na přijímači ve Vyškově jste strávil měsíc. Co jste se naučil?
Jak má správný voják býti. Takže chování, základní vojenské řády a zdvořilosti. Také zacházení se zbraněmi, nasazování masky a chování v terénu. Nejvíc mě bavila asi střelba, jako všechny. Ale v podstatě každá práce v kolektivu byla zajímavá, byli jsme dobrá parta. Formálně mi vojenský výcvik ještě nekončí, ale fakticky ano. Vyšli mi jako sportovci vstříc, aby to nebyl zase takový zásah do tréninků a nadcházející sezony.
Může vám vojenský výcvik nějak pomoci i v oštěpu?
Byla snaha nás trochu fyzicky zocelit. Hlavně četař Dvorský si liboval v klicích. Za každý poklesek dělala celá četa okolo třiceti kliků. S plnou polní to byla celkem zábava. Možná budu teď na soustředění v malinko lepší kondici. Naučil jsem se i větší zodpovědnosti a psychické odolnosti. To bych mohl využít.
Jaký jste provedl poklesek?
Asi dvakrát jsem byl nedostatečně oholen, měl jsem rozepnutý knoflík a chyběla mi voda v čutoře.
V čem je pro vás výhodné stát se vojákem?
Větší jistota v podobě smlouvy na delší období. Má to i finanční výhody. Umím si představit, že bych se tím v budoucnu živil, až skončím s atletikou. Ale to je ještě daleko.
V limuzíně jenom s kolou
Letos vás v sezoně pronásledovalo neustále čtvrté místo. Obsadil jste ho na mistrovství světa v Tegu i čtyřikrát v Diamantové lize. Už to skončí?
Doufám. Snad změním jídelníček a příloha v podobě brambor odpadne. Před olympiádou v Londýně zvolím asi fish and chips, rybu s hranolkami.
Vítězslav Veselý skončil na mistrovství světa čtvrtý.
Jak berete s odstupem času výsledek ze světového šampionátu? Medaile vám tenkrát unikla o pouhých devatenáct centimetrů…
Už je to pro mě dávno. Beru to jako podařenou sezonu. Můžu na Tegu vzpomínat v dobrém. Navíc mám větší touhu to teď ještě vylepšit.
Takže už se těšíte na tréninky?
Těšil bych se, kdybych byl místo vojenského výcviku v lázních a odpočinul si hlavně psychicky. Fyzicky mi to ani nevadí, ale pro hlavu je odpočinek důležitý. Na vojně je psychický zápřah ještě větší než v tréninku. Takže těším se, ale už jsem se těšíval i víc.
Na vyhlášení Atleta roku jste byl vůbec poprvé. Limuzínou jste už jel?
Už párkrát ano. V Kanadě jsme si po mistrovství světa juniorů zaplatili limuzínu a jeli jsme se podívat na Niagarské vodopády. Ale tohle byla první limuzína, kde bylo pití a občerstvení.
Co jste si dal?
Kolu.
Jenom?
Čekal jsem, že tam bude nějaký alkohol, ale nebyl. Všichni mi říkali, jak tam bude lahev whisky, která se během cesty vždy vypije. Asi toho měl řidič za ty roky už plné zuby, tak tam žádnou nedal.
