Jak napsala BBC, metoda umožní kontrolovat vědcům "atom po atomu" v molekulách živých organismů. Podle expertů se technika uplatní ve všech oblastech přírodního společenství.
Tým z univerzity v Cambridge uveřejnil výsledky své práce v posledním vydání časopisu Journal of the American Chemical Society.
Háďátka obecná (Caenorhabditis elegans), na kterých vědci svůj výzkum prováděli, měří asi jeden milimetr a jejich tělo obsahuje jen asi tisíc buněk. Co je ale nyní odlišuje, je to, že jejich genetický kód výzkumníci rozšířili tak, aby vznikaly v přírodě neznámé molekuly bílkovin.
Bílkoviny všech tvorů tvoří dvacet aminokyselin. Jejich různé kombinace vytvářejí desetitisíce bílkovin, které se v buňkách starají o všechny životní funkce.
Vědcům Sebastianu Greissovi a Jasonu Chinovi se podařilo "přeprogramovat" u háďátek způsob čtení genetického kódu tak, že může vzniknout 21. aminokyselina, která se sama v přírodě nevyskytuje. Díky ní mohou vznikat i zatím zcela neznámé bílkoviny.
Vědci by rádi postup využít například k výrobě nových léků přímo v těle organismů, jak se dnes děje už u bakterií a rostlin (více si můžete přečíst zde). Zatím červi vytváří v těle jenom světélkující látku. Vědci tak snadno mohou poznat, jak se u zvířat genetická manipulace ujala.
Letos v červenci vědci také předvedli nástroj na úplnou změnu genetického kódu, takže v podstatě mohou stvořit organismus, který má nejen v přírodě neznámé geny, ale také může být napsán genetickým kódem s úplně jinými písmeny, než které mají v těle lidé a ostatní organismy.
Výsledkem by mohly být geneticky upravené organismy, které s ostatním životem nebudou vůbec "kompatibilní". Odpadne tak námitka, že by mohlo dojít k úniku genů do okolní prostředí a do těl jiných organismů. Zároveň by se snížily náklady pro výrobce využívající GM organismů: z "čisté vody" vytvořené organismy by měly být imunní vůči všem virům či bakteriím. Možnou nevýhodou, o které se zatím příliš nemluví, by mohla být bouřlivá reakce veřejnosti na podobný "umělý život".
