Laj Čchang-sing: nejhledanější Číňan na útěku
Na začátku příběhu byl negramotný synek z rolnické rodiny, který rozhodně neměl dobré vyhlídky na budoucnost. Laj Čchang-sing vychodil jen tři třídy základní školy, v dospělosti neuměl plynně číst a měl problémy napsat komplikovanější čínské znaky. Coby čerstvý dvacátník však začal podnikat s autodíly. Měl slušné zisky a právě ty přilákaly čínské úředníky. Laj Čchang-sing zprvu nehodlal své těžce vydělané peníze cpát do kapes nenasytných úředníků, ale "nehoda", při níž byla brutálně zmlácena jeho sestra, ho přesvědčila. A brzy se ukázalo, že jestli má Laj Čchang-sing pro něco nadání, pak to je uplácení.
Zjistil, že někdo podlehne penězům, někdo drahým autům, ale všichni muži se stanou oběťmi dlouhých nohou, pevných stehen a bujného poprsí. Proto si postavil nevěstinec a po širé Číně rozeslal své spolupracovníky, kteří měli jediný úkol – sehnat krasavice s vysokoškolským diplomem a výškou přes 165 centimetrů. U Laje tehdy pobíraly v přepočtu asi 18 tisíc korun, což jsou i dnes pro většinu Číňanů zatraceně velké peníze. Krásné dívky jejich šéf nabízel vlivným politikům a státním úředníkům.
Než musel uprchnout z Číny, stál Laj Čchang-sing v čele mocné firmy Yuanhua Group.
Ti měli oplátkou přivírat oči nad podnikatelovými ekonomickými aktivitami: nad pašováním luxusních automobilů, cigaret i ropy a nad daňovými úniky.
Během pouhých tří let mezi roky 1996 a 1999 mu pašerácké operace podle Pekingu vynesly 6,4 miliardy dolarů (podle tehdejšího kurzu asi 205 miliard korun), na daních stát oškubal o 3,6 miliardy dolarů (115 miliard korun) a čínské státní ropné společnosti nahlásily, že každý rok kvůli jeho obchodům přicházely o 360 milionů dolarů (11,5 miliardy korun). Sám pan šéf rozhazoval, kudy chodil, taxikářům platil stovky dolarů za jízdy, které jinak stály jen pár dolarů, v restauracích vždy jen podepsal bianco šek a odevzdal jej obsluze s tím, ať si sumu dopíše sama.
Jeho pohádkové říši zlomilo vaz, když Laj poněkolikáté odmítl půjčit peníze synovi vysoce postaveného čínského generála Ču Niou-niou, který byl vášnivým, ale o to mizernějším hráčem pokeru. Ču Niou-niou ho udal. Když ale do Laj Čchang-singova impéria nastoupilo 600 vyšetřovatelů, byl jeho šéf už venku z Číny. Čtrnáct jeho spolupracovníků takové štěstí nemělo a stát je odsoudil k trestu smrti, přes tři sta jich bylo uvězněno.
Laj Čchang-singa zatím Kanada odmítá do Číny vydat. Jeho bratr tam údajně zemřel v pracovním táboru.
V současné době pobývá Laj Čchang-sing v Kanadě, která jej do Číny zatím nevydala s tím, že by ho tam čekalo týrání a oprátka. Od té doby pobývá s rodinou ve Vancouveru a jeho obhájci dokonce tvrdí, že mu jde čínský stát po krku proto, že je Laj Čchang-sing stoupencem volného trhu.
Tomo Razmilovic: mafián s výborným prospěchem
Studia elektrotechniky uzavřel s výtečnými výsledky ještě v rodném Chorvatsku, hned poté však Tomo Razmilovic odjel do Švédska, kde v roce 1971 získal občanství. Odtud se vyšvihl až do křesla výkonného ředitele americké firmy Symbol Technologies, která byla lídrem na trhu se čtečkami čárových kódů a bezdrátové komunikace. V květnu 2004 však prasklo, že kromě vedení firmy makal Razmilovic i na něčem jiném. Spolu s několika kolegy vyvedl ze společnosti částku v hodnotě 3,6 miliardy korun.
V tu dobu už byl ale Razmilovic v Anglii a pro Symbol Technologies nepracoval, z firmy včas odešel i s luxusním padákem za 130 milionů korun. Americká centrální banka se zmohla na zmrazení jeho švýcarského konta s částkou v hodnotě 377 milionů korun, Razmilovic se však vrátil do Švédska, s nímž nemají Spojené státy uzavřenou dohodu o vydávání osob.
V květnu 2004 vypsal na Tomo Razmilovice americký stát odměnu 100 tisíc dolarů.
Za informaci, která by vedla k zadržení Tomo Razmilovice, vypsaly Spojené státy americké odměnu v tehdejším přepočtu za 2, 6 milionu korun. Tomo Razmilovic si má své peníze užívat ve švédském Busseviku.
Kao Šan: na ředitelování dočista zapomněl
Když v pátek 14. ledna 2005 čínská společnost Northeast Expressway oznámila, že postrádá v přepočtu 874 milionů korun, ředitel banky v Chej-lung-ťiang, v níž je měla firma uložené, zmizel jako pára nad hrncem. Později vyšetřování navíc prokázalo, že si s sebou Kao Šan odnesl ještě dalších 2 070 milionů korun. Podle tehdejšího kurzu tak dohromady zpronevěřil více než 2 900 milionů korun.
Po čtrnácti měsících ho i s rodinou našli čínští agenti ve Vancouveru. Když požádali o jeho vydání, vyšlo najevo, že Kao Šan fixloval i při vyplňování imigračního dotazníku. Nepřiznal v něm totiž, že v Číně pracoval jako ředitel banky. Proto ho v únoru 2007 při vstupu na kanadskou půdu zatkli za uvedení nepravdivých informací.
Ne nadlouho, jeho právník totiž přišel s vysvětlením: Kao Šan v Číně vykonával ještě dvě jiná zaměstnání a při vyplňování dotazníku na ředitelování prostě zapomněl. Dnes žije Kao Šan i s rodinou v severní části Vancouveru a vehementně popírá, že by peníze zpronevěřil.
