Tranzistor, jako základní stavební prvek počítačových procesorů, je na světě již desítky let. Společnost Intel ve čtvrtek představila 3D tranzistor zvaný Tri-Gate, jehož základní obrysy byly poprvé představeny v roce 2002.
Jak vyplývá z úvodního snímku, změna nastala v designu kanálku, který vede elektrický proud k tranzistorovému hradlu, jež řídí jeho průchod.
Tradiční ploché tranzistory byly nahrazeny tenkou trojrozměrnou křemíkovou vrstvou, která vertikálně vystupuje z křemíkového substrátu.
Mooreův zákonZakladatel společnosti Intel Gordon Moore si všiml, že rychlost počítačů, respektive počet tranzistorů uložených na křemíkovém čipu o dané ploše se za určité časové období zdvojnásobuje. Zpočátku byla perioda zdvojnásobování dva roky, v současnosti je zhruba 18 měsíců. |
Tok proudu je tak podle Intelu kontrolován na třech stranách kanálku (nahoře, vlevo a vpravo), a nikoli jen shora, jako je tomu v konvenčních plochých tranzistorech. Výsledkem je podstatně účinnější kontrola nad tranzistorem, maximalizace toku proudu (pro nejvyšší výkon) a naopak jeho minimalizace, když je tranzistor vypnutý.
Trojrozměrné 22nm tranzistory nabízejí oproti plochým tranzistorům Intel vyráběné 32nm technologií nárůst výkonu o 37 procent. Budou také spotřebovávat méně energie než současné čipy.
Intel má v plánu přejít později na výrobní technologii 14 nm. Jeden nanometr je miliardtina metru. Minimálně tak udrží v platnosti tzv. Mooreův zákon, pokud jej nepřekoná.
Do masové výroby se čipy s tímto tranzistorem dostanou ještě tento rok. Jejich kódové označení je Ivy Bridge a budou součástí řady Intel Core, později se objeví i Atomech.
Je to revoluce?
Intel říká, že tímto nápadem dosáhl revoluce ve vývoji počítačových čipů. Možná by si ale měl toto slovíčko nechat až na dobu, kdy přijde do výroby tzv. laserový čip.
Ten k přenosu informace využívá laserové paprsky, čímž odstraní problém úniku elektrického proudu v malých součástkách.
