Přes 63 procent respondentů vnímá národní parky jako území, kde má člověk na významné ploše ponechat přírodu bez lidského zásahu, pouze s umožněním vstupu návštěvníků.
Nejvíce podporují ponechání přírody jejímu osudu lidé ve věku do 25 let, naopak nejméně lidé nad 50 let.
Ukázalo se také, že turisté jsou ochotni dodržovat omezení. Téměř polovina z dotázaných by přijala to, že by se smělo na jedné až dvou třetinách parku chodit jen po značených stezkách. Jen necelých šest procent dotázaných by naopak neakceptovalo žádné omezení.
Turisté se také měli vyjádřit k tomu, jak na ně působí uschlé stromy zasažené kůrovcem. Pohled na ně nevadí více než polovině dotázaných. Třetina turistů chce dokonce tato místa navštěvovat a pozorovat přírodní proměny lesa. Pouze necelých pět procent návštěvníků by se místům s uschlými stromy nejraději vyhnulo.
"Anketa ukázala, ze mnoho turistů jezdí na Šumavu právě proto, že je tu národni park. Očekávají tedy, že uvidí divokou, člověkem nespoutanou přírodu bez motorových pil a transportu dřeva," uvedl Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
Podle jeho slov také většina turistů ví, že pod uschlými stromy, které dříve napadl kůrovec, vyrůstá spontánně nový, přirozený les.
"Fakt, že třetinu návštěvníků takové oblasti přitahují, ukazuje, že uschlý les neznamená odliv turistů, spíše je tomu naopak. Samozřejmě nejlepší je, když si ti, kteří ještě pochybují, přijdou prohlédnout proměny pralesu na Šumavě na vlastní oči," doplnil Bláha.
