O Vereně Beckerové se ví spousta věcí. Například to, že pochází z deseti dětí. Že vyrůstala v chudých podmínkách, čímž byla mezi levicovými teroristy a členy Frakce Rudé armády spíše výjimkou. Ví se o ní také, že pracovala v továrně na maso, než se zařadila mezi nezaměstnané.
A jak píše list Zeit, že na začátku 70. let jako radikální feministka v noci rozbíjela okna sexshopů a za sebou nechávala výhrůžný vzkaz: "Černá nevěsta přijde." 
Včera předstoupila před soud ve Stuttgartu.
Ten bude posuzovat její vinu na smrti vrchního státního zástupce Siegfrieda Bubacka, kterého členové RAF zastřelili před třiatřiceti lety. První člověk její vinou zemřel, když jí bylo devatenáct.
V roce 1974 se podílela na bombovém atentátu v britském jachtklubu v Berlíně, čímž reagovala na takzvanou krvavou neděli. Při té postříleli britští policisté v Severním Irsku třináct lidí účastnících se protivládního pochodu. Šesti obětem bylo teprve sedmnáct let, někteří byli střeleni do zad a většina z nich nebyla ozbrojena.
Beckerová byla tehdy zatčena a soudem pro mladistvé poslána do vězení na šest let. Úřady ji musely pustit poté, kdy její komplicové z Hnutí 2. července unesli předsedu německých křesťanských demokratů. Pak prchla do Jemenu a přidala se k RAF.
To všechno se o ní ví. Neví se však, co dělala 7. dubna roku 1977. Tehdy sedl v Karlsruhe do svého služebního mercedesu vrchní státní zástupce Siegfried Buback. Řídil služební šofér a na zadním sedadle pak jel další úředník státního zastupitelství.
Karlsruhe 1977 - Místo vraždy státního zástupce Siegfrieda Bubacka
Auto zastavilo na červenou na křižovatce. Kolem něj projela motorka. Člověk sedící na zadním sedadle vypálil z poloautomatické zbraně 15 výstřelů. Všichni tři v autě zemřeli.
Střelec měl drobnou postavu
Střelce i řidiče motorky z místa odvezlo připravené auto. Kdo vraždu spáchal, však policie ani 33 let po činu neví. První dny pátrali po ženě, protože svědci vypověděli, že střelec měl drobnou postavu. Byla to však Beckerová? Michael Buback, syn zavražděného, tvrdí, že ano. Pátrání po vrahovi otce zasvětil celý život. Nebýt jeho urputnosti, nikdy by k procesu nedošlo.
O tom, že je Beckerová do případu zapletená, svědčí i další věci. Například okolnosti jejího zatčení. Policisté ji zadrželi i s jejím kumpánem Günterem Sonnenbergem. U sebe měla dvojice batoh s nářadím z motorky a s vražednou střelnou zbraní. Podle tajného informátora Bubackova syna byl právě Sonnenberg řidičem motorky.
Michael Buback, syn státního zástupce Siegfrieda Bubacka zavražděného RAF v roce 1977 (30. září 2010)
Při zatýkání začali Sonnenberg i Beckerová střílet. Státní zástupce je proto jednoduše obžaloval z několikanásobného pokusu o vraždu a do luštění vraždy Bubacka se nepouštěl. Oba dostali doživotí – a oba byli později propuštěni.
O vině Beckerové svědčí však i stopy DNA na dopisu, kterým se RAF přiznává k vraždě Bubacka. Byla její. A pak i zápisky, jež našla policie při prohlídce jejího bytu."Ne, ještě nevím, zda bych se měla za pana Bubacka modlit. Necítím žádný skutečný pocit viny nebo žalu. Samozřejmě bych to dnes už neudělala. Ale takhle myslet a cítit se – není to ubohé?" napsala si Beckerová.
Včera před soudem nepronesla osmapadesátiletá žena ani slovo. Nebila do stolu, jak to dělala ve svých pětadvaceti, když dostala svůj první doživotní trest. Nenadávala soudci do sviní jako tehdy. Mlčela a oči, které kvůli nemoci už nemohou plakat, měla schované za černými brýlemi.
