Ruského revolucionáře se v Montpellieru rozhodli zahrnout mezi dvacet osobností 20. století, jejichž sochy mají vévodit jednomu ze zdejších náměstí. (Mimochodem ve "dvacítce" je například i bývalý čínský vůdce Mao Ce-tung.) Třímetrová socha bude vážit 850 kilogramů.
Zpráva o nadživotním Leninovi v centru starobylého Montpellieru pronikla do mnoha světových médií včetně těch největších agentur a celý projekt stihl vyvolat vlnu kritiky.
Pravda je, že Leninovy sochy měly posledních dvacet let tendenci spíše mizet než se objevovat. Ale najdou se i případy "slavných návratů". Týkají se samozřejmě ruských měst, v nichž je Leninů logicky stále nejvíc.
Jedním z takových je půlmilionová Rjazaň ležící necelých 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy. Mávající Lenin tu stojí v samém centru (jak jinak). V 90. letech, po rozpadu SSSR, sochu odstranili. Tak jako mnohde jinde. A vzhledem k tomu, že na inkriminovaném místě stál kdysi kostel, rozhodla se radnice nahradit revolucionáře velkým pravoslavným křížem.
"Jenže ten vypadal hrozně. Obří temný kříž v centru města. Děti se ho bály," říká dnes sedmadvacetiletá Máša. A tak kříž zmizel a nahradil ho pomník znázorňující ony typické cibulovité věže pravoslavných chrámů. "Ale z těch si zase všichni dělali legraci, říkalo se jim Tři klystýry," vysvětluje Máša.
Pointa celého příběhu je zřejmá: po odstranění "klystýrů" nechala radnice přivézt mávajícího Lenina. Toho, který tu už stával (byl ve skladu). A tak už to zůstalo, Lenin kyne centru Rjazaně dodnes.
Předloni se ho někdo pokoušel "zranit" výbušninou, ale nic zásadního se soše nestalo. Na rozdíl od té v Petrohradu. Tam vandalové (údajně dokonce titíž jako v Rjazani) udělali Leninovi skoro metrovou díru do zadní části kabátu.
