Český házenkářský kanonýr Jícha zářil v bundesligovém zápasu zápasů

Hamburk (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Dal poslední gól, jako poslední se dotkl míče a jako prvního ho hned na palubovce naháněly televizní štáby. Česká házenkářská superstar Filip Jícha zase ukázal, proč patří mezi nejlepší hráče světa: s osmi góly byl nejlepším střelcem THW Kiel při výhře 33:31 v Hamburku.

Před halou, v níž nebylo volné místo. V souboji prvního s druhým, po němž Kiel přeskočil v tabulce multimilionáře z Hamburku a je kousek od titulu. V zápase, který se vymykal i poměrům v Německu, zemi milující házenou.

Lístek jako nedostatkové zboží

Už ráno se po proslulé hamburské třídě Reeperbahn procházeli fanoušci v černo-bílých pruhovaných dresech "zeber" z Kielu, ale to byla jen předehra. "Nechcete lístek?" ptají se nás hned dva lidi při cestě do haly. Překupníci na házené! Co zní v Česku jako protimluv, je v Hamburku pochopitelné.

Auta s nálepkami i vlaječkami, důchodci s klubovými šálami, v rádiu upoutávka co hodinu. "Zápas zápasů," psal místní tisk a vedle mě sedící chorvatská fotografka říká: "Tady by chtěl být každý."

Jestli přehání, tak jen trochu.

Na vysvětlenou: na severu Německa je házená fenomén. Kiel je pětinásobný úřadující mistr a boss nedalekého Hamburku Andreas Rudolph pumpuje do klubu desítky milionů, aby Kielu titul vzal.

V této fázi sezony házenkáři HSV konkurují i místním fotbalistům, třeba německý reprezentant se žlutým čírem Pascal Hens je součástí společensko-sportovní smetánky.

A očekávání umocňuje předzápasová show. Je skutečně vyprodáno – 13 296 míst a já ani v horním prstenci hamburské multifunkční hokejové haly nevidím jediné volné místo.

Pak se setmí, ve světle prskavek vybíhají hvězdy domácích a hala bouří: "Há – es – fau!". Lidé tleskají, dělají lomoz, všemožně podporují. "Němci umějí jít jedním směrem. Třeba na házené v Barceloně lidi nefandí tak jednotně," srovnává Jíchova dlouholetá přítelkyně a od léta manželka Hanka. Dá se pod to podepsat: když začne 13 tisíc lidí v tentýž moment tleskat (či pískat), neslyšíte vůbec nic.

A zápas? Báječný. V obou týmech jsou mistři světa, olympijští vítězové, nejlepší individuality házené. Patří mezi ně i dvoumetrový obr ze Starého Plzence Filip Jícha. Osmadvacetiletá hvězda Kielu sice zahodí první střelu i sedmičku a jde si otřít obličej na střídačku, ale pak je to z jeho strany paráda.

Jícha vyčnívá i v duelu roku

Gól, gól, gól, gól. Po rozpačitém úvodu čtyři trefy v řadě! Navíc Jícha jako celý tým Kielu výborně brání a v poločase drží vedení 15:14. "Už tehdy jsem si myslel, že nemůžeme prohrát. Hamburk musel, my jsme chtěli. Hráli jsme s větší lehkostí," říká po zápase.

Vítězný Kiel udivuje semknutostí a týmovým duchem, nejen Jícha je jako nejlepší střelec týmu (dal 8 gólů) hrdinou. V závěru skvěle chytá 41letý veterán s prošedivělými skráněmi Gentzel, sedmičky hází zraněný Srb Ilič – nemůže ani chodit, natož běhat, ale třikrát vykulhá z lavičky a třikrát dá.

Dvě kola před koncem Kiel ví, že když už nezaváhá, získá zlato v nejtěžší soutěži světa. "Jsme na zemi, samo se to neuhraje," burcuje Jícha už pár minut po zápase.

Teď má "pauzu" od bundesligy, o víkendu čeká Final Four Ligy mistrů. Tým bojovníků od Baltského moře tak může vyhrát prakticky vše, co se v házené dá. A český kanonýr Filip Jícha je jedním z hlavních důvodů.

Dnes slaví naše manželky, my si ještě počkáme

Přemohl nedávné zranění, pískot deseti tisíc lidí i nepovedený úvod. Jen jednu věc házenkář Filip Jícha po výtečném výkonu v utkání sezony neuměl "zlomit" – dopingovou zkoušku, na níž místo oslav s fanoušky a spoluhráči strávil po zápase víc než hodinu. "Trochu mě to mrzí, ale užíval jsem si to i na ní, vnitřně. Super pocity," líčil elitní kanonýr.

A užil jste si i to, že jste byl v poslední vteřině u míče a mohl jej radostně vyhodit do vzduchu, ne?
Stoprocentně. Jen jsem byl hrozně vyčerpaný: od začátku jsem totiž bránil na hrotu obrany, což je fyzicky i mentálně náročné.

Možná proto vám nesedl úvod.
Ale mě to, že jsem svoje první dvě rány nedal, vůbec neomezilo. Vím, že svůj výkon dokážu podat i tak. Neklesal jsem na mysli.

Pak jste dal osm gólů, a když Kiel vyhraje poslední dva zápasy, má titul. Tohle byl klíčový duel, že?
Užili jsme si to. Ale jsme nohama na zemi, víme, že musíme odehrát ještě dvě utkání. Aby to bylo doma.

Takže žádné velké slavení?
Určitě ne. Manželky a přítelkyně hráčů se dnes loučí s těmi, co odcházejí, my tak spíš budeme hlídat děti. Necháme slavit je, a když to klapne, oslavíme to pak spolu.