K výzvám k teroristickým útokům na svém webu se Filip Stránský nehlásí. Tvrdí, že s neonacisty skončil před dvěma lety. Je však stíhán za rasový útok spáchaný před rokem.
Kdy vznikla organizace White Justice a co vlastně měla dělat?
Šlo to přes internet, přes jisté lidi a tady byla buňka. Nebylo tak, že by to tady vzniklo a dál se tu i štěpilo.
Jak organizace fungovala?
Každý měl svou funkci a o víc se neměl starat. Neměl se pídit po tom, kdo je ten druhý a jaká je jeho role.
ČEŠTÍ NEONACISTÉ CHYSTALI TERORČtěte také: Neonacisté se cvičili ve zvláštních kempech |
Proč se členové navzájem neměli znát?
Kvůli bezpečnosti a utajení. Aby se na to nepřišlo. Aby s pádem jednoho člověka neskončilo všechno.
Jaká byla vaše role?
Měl jsem fungovat na internetu.
Co ti ostatní lidé?
Sedláček měl na starosti fight camp (bojový kemp) a jeho náplň. Janoušek byl redwatch (vytvářel seznamy ideových nepřátel, pozn. red.) a dělal internet a taky okrajově kempy.
NOVÁ TAKTIKA EXTREMISTŮPravicoví extremisté v posledních době mění taktiku. Loni na litvínovském stanovišti Janov museli těžkooděnci místy couvat, protože neonacisté velmi úspěšně dokázali přesunovat síly. "Extremisté dokázali poměrně úspěšně využívat taktiku rozdělení se do malých skupinek, které se velmi rychle přesunují a útočí na různých místech," říká odborník na pravicový extremismus Michal Mazel. Právě v Janově byli i někteří z účastníků takzvaných fight campů, které pořádala organizace White Justice. Nedá se prokázat, že by to mělo na lepší organizovanost neonacistů v Janově přímý vliv, ale podle odborníků to vyloučené není. "Lepší taktiku extremistů bych přisuzoval i lepším kontaktům s krajní pravicí v Německu. Prostě si předávají informace, jak nejlépe policii ochromit," dodal Mazel. Na sraze neonacistů v Přerově letos v dubnu policisté sice uspěli s aktivnějším přístupem, jenže radikálové přišli s jinou taktikou. Cíleně podle MF DNES útočili na kriminalisty, kteří byli v civilu. "Všiml jsem si, že v Přerově byli i dva policisté, kteří měli stejné oblečení jako extremisté. Měli ale kukly, a tak několik radikálů chtělo zjistit, co jsou zač. Nakonec je napadli," řekl Ondřej Cakl, který pravicový extremismus sleduje. MF DNES, jav |
Jaký byl smysl té organizace?
Stmelilo to lidi. Byli jsme pod nějakou zástavou. Ty lidi šli dopředu, chtěli něco dělat.
Dobře, ale co bylo smyslem?
Netuším.
Vy jste se podílel na něčem, o čem nevíte, k čemu to bylo?
Já jsem se na tom podílel, protože jsem něco chtěl dělat. Nechtěl jsem jen sedět.
Kolika kempů jste se zúčastnil?
Čtyř.
O čem byly a co jste se učili?
Airsoft (simulace boje s replikami zbraní a kuličkovou municí, pozn. red.), taktika postupu se zbraněmi, boj proti jednotlivci a střílelo se na terč. Učili jsme se taktiku, jak vpadnout do baráku, taktiku podlézání oken...
Nevím, kdo byl šéf. Plnil jsem funkci
Podle mých informací jste byl šéf. Bylo to tak?
Nebyl jsem šéf. Měl jsem danou funkci a tu jsem plnil.
Mezi neonacisty pronikl vojákReportér Janek Kroupa popisuje vývoj své kauzy |
Kdo byl šéf?
Nevím, jestli to někdo ví. Šlo to všechno po internetu. Znali jsme nicky (přezdívky, pozn. red), ale přímo osoby jsme neznali.
Činnost kempů byla úzce svázaná s tím, co bylo na internetu.
To byla. Ano.
Zachytil jsem u vás na webu, že bude dobré zabít nějaké policajty, že je rozumná myšlenka vyhodit jim do povětří auto. Že je to lepší než ztlouct nějaké Romy na ulici.
To bylo zřejmě v nějaké diskusi.
Pak tam byla debata o tom, jestli je dobré vyhodit elektrárnu do povětří. Někdo přišel s tím, že je lepší unášet lidi a tím vzbuzovat strach.
Je možné, že tam něco takového bylo. Ale nevím, jestli to nebylo v době, kdy už jsem se tam nepohyboval.
Zvenku to vypadá, že tady mohla vzniknout teroristická buňka. Vznikla?
Chápu to, ale to by musela něco naplňovat, něco plánovat.
Jste neonacista?
Ne.
Kdy vás to přešlo?
Dva roky zpátky.
Co to máte vytetované na hlavě? Už to vidím, není to White Justice?
Jo.
Proč si to nenecháte zarůst?
Jsem zvyklý nosit krátké vlasy.
Jste připraven jít do vězení za přípravu teroristických útoků?
Ne, ani jsem netušil, že se to tak řeší.
INSPIRACE WHITE JUSTICE: ETA, RAF, IRAČinnost neonacistů, které před dvěma týdny pozatýkala zásahová jednotka, v mnoha ohledech připomíná motivy a postupy teroristických organizací působících v minulých desetiletích v západní Evropě. 1. Boj proti režimu: Skupinu White Justice založilo několik mladíků, z nichž někteří sami přiznávají, že chtěli svrhnout "řád", tedy současný režim. Podobný motiv lze najít i u zrodu většiny teroristických skupin v Evropě a je přitom jedno, zda se zakladatelé teroristických bojůvek řadili k ultrapravici, nebo krajní levici. Třeba baskická ETA původně vznikla jako reakce na diktátorský režim generála Franka. Až postupně se změnila ve skupinu usilující o odtržení Baskicka od Španělska a vytvoření nezávislého socialistického státu. 2. Co nejlepší utajení: Členové White Justice se snažili o maximální utajení. Ani všichni zakladatelé spolku se navzájem neznali celými jmény, používali přezdívky. A během výcvikových kempů měli všichni účastníci kukly. Pravidla konspirace odkoukali členové spolku především od polovojenských táborů, které absolvovali třeba členové Irské republikánské armády nebo německé komunistické Frakce Rudé armády (RAF). Té je skupina White Justice asi nejbližší, protože stejně jako RAF míří k likvidaci demokratického zřízení. "Čeští neonacisté se rychle učí," potvrzuje šéf Útvaru rychlého nasazení Libor Lochman. 3. Útočte na ideové nepřátele: RAF s oblibou využívala k nátlaku bombové útoky. Tak daleko čeští neonacisté naštěstí nedošli, přesto i tady je určitá podobnost. Zmíněná teroristická organizace cíleně útočila na konkrétní představitele policie a státních institucí, vydírali je, unášeli a vraždili. Seznam ideových nepřátel si sestavovala, byť nepříliš úspěšně, i White Justice. "Řada teroristických skupin zjistila, že daleko účinnější je útočit na konkrétní osoby. Jde o vyvolání strachu u lidí, kteří proti nim vystupovali," uvádí politolog Miroslav Mareš. 4. Způsob boje - městská gerila: Sami lidé z White Justice mluví o gerilové válce, podle odborníků však takový způsob boje není v Česku možný. Jednoduše proto, že partyzánské skupiny se nemají kde na českém území dlouhodobě schovat. "Spíš se dá mluvit o městské gerile, kdy členové skupiny chodí během dne normálně do zaměstnání a v noci plánují své akce," dodává Mareš. Tak se chovali třeba i někteří sympatizanti ETA a RAF. MF DNES, jav, gag |
