Po většinu závodu pracoval coby domestik pro kapitána Bassa a spurtera Bennatiho, řadu etap dojížděl v poklidu daleko za favority. Tak jak mu určovala týmová strategie.
"Od začátku Vuelty jsem věděl, s čím do ní jdu. Není od věci si připomenout, co kluci jinde dělají pro mě, když jsem lídrem já. Spousta lidí si v Česku možná myslela, že jsem tu na dovolené. Ale poslední dny jim snad dokázaly, že se silami jsem na tom dobře."
V sobotu už se pro nikoho obětovat nemusel. Časovku na 29 kilometrů jel Basso sám na sebe, pak čekala jen nedělní "promenáda" do Madridu s příměřím v pelotonu. Ještě jednou si tedy dal do těla.
Kdo viděl Kreuzigerovy zaťaté zuby v závěru časovky, buldočí výraz v obličeji a za cílem okamžité ohlédnutí se na světelnou tabuli, ten věděl: Tentokrát šlapal naplno.
Pravda, dopoledne si neprojížděl trať, jak to dělával na Tour. "Radši jsem si ráno pospal." O trase si nechal jen vyprávět od kolegů z týmu. "Říkal jsem si: Zkusím nakopnout prvních deset kiláků a dál uvidím. S každým kilometrem jsem se cítil líp, tak jsem do toho trošku prásknul."
V cíli zaostal o 30 vteřin za vítězným Britem Millarem. Pro Kreuzigerovu stáj Liquigas přesto nešlo o šťastný den. Kapitána Bassa sesadil z třetí příčky Australan Evans. "Mrzí mě, že neuhájil pódium. Jako tým jsme na Vueltě pracovali dobře. Chodili jsme do úniků, tahali špici. Ale dalo se čekat, že Evans bude v časovce lepší."
Liquigas nedosáhl na Vueltě ani na vytoužené etapové prvenství. A své druhé místo ze čtvrteční 18. etapy považuje Kreuziger za slabou náhražku. "Ne, nerozleželo se mi to v hlavě. Druhé místo pro mě není úspěch. Chyběl kousek."
Příští neděli o něj bude usilovat na mistrovství světa ve švýcarském Mendrisiu. "Kopcovitý profil tam bude Romanovi sedět," věří jeho otec. "Formu mám," říká syn. "Teď jen musím trénovat s rozumem, abych se neutavil."
Švýcarsko je jeho zemí zaslíbenou. Tam přece dosáhl největších triumfů.
