V Praze jste již byla v červnu 2007 a setkala jste se zde i s americkým prezidentem George W. Bushem. Proč tehdy padla volba na české hlavní město?
Dobře si na to vzpomínám! Praha se ukázala jako vhodné místo k setkání. Prezident Bush se tehdy velmi intenzivně zajímal o problémy Tibetu a Ujgurů. Zejména chtěl znát ujgurské požadavky, abychom je pak mohli představit americké vládě i přímo jemu v Bílém domě.
Od té doby se ovšem situace ve vaší vlasti, v provincii Sin-ťiang, kterou Ujgurové obývají, velmi vyostřila, dochází tam k nepokojům, umírá mnoho lidí. Dokonce čínské úřady počátkem tohoto týdne nařídily v metropoli Urumči zbourání tří domů, které patří vaší rodině. Víte o tom nějaké podrobnosti?
Z těch budov, které jsou skutečně těsně před stržením, byly vystěhovány desítky členů mé širší rodiny. Začalo se o to ale zajímat mezinárodní společenství a Číňané zatím čekají s jejich demolicí. Mohou to však udělat kdykoli. Neexistuje přitom žádný objektivní důvod, proč by ty domy měly být zničeny.
Co jsou to vlastně za domy? Jeden z nich má být obchodní dům, kam prý dodává zboží mnoho Ujgurů. Je to tak?
S těmi domy je spojen život dvou tisíc ujgurských rodin. Je to výsledek mých napjatých vztahů s čínskou vládou.
Ten vztah je výjimečně napjatý a objevily se dokonce dopisy, které měly podepsat některé z vašich dětí, v nichž vás odsuzovaly, že podporuje nepokoje v Ujgursku. Podepsalo to některé z vašich dětí nebo jsou to falzifikáty komunistického režimu?
Ano, něco podobného se objevilo. Já ale nevěřím tomu, že by to některé z mých dětí mohlo udělat dobrovolně. Dva z mých synů jsou navíc ve vězení.
Zbourání domů, věznění synů, veřejné se kání za vás a další perzekuce rodiny je pomsta za to, že kritizujete čínský totalitní stát?
Jistě, všechno je to pomsta za to, co já dělám.
Co jsou tedy dnes největší problémy Ujgurů, kteří jsou již desetiletí pod čínskou nadvládou?
Nejvážnějším problémem je věznění desítek tisíc lidí, kteří tam jsou mláceni a mučeni.
A další?
Jsou to snahy o potlačení naší národní identity. Ujguři jsou postihováni často pouze za to, že někdo jen hovoří o tom, jak jeho příbuzní trpěl či byl zabit. Byli například zabiti členové jedné rodiny, kterou znám, pak přišli vládní úředníci a vyhrožovali, že pokud o tom někdo bude hovořit na veřejnosti, nechají zabít další lidi. Pořád je někomu vyhrožováno.
Čtěte v sobotní MF DNES
Jak se změnil vztah Číňanů k Ujgurům po 11. září 2001? Co by Kadírová dělala v případě návratu? Celý rozhovor čtěte zítra v MF DNES.
