Vědecká družice nesená raketou Naro-1 váží sto kilogramů a měla kroužit po nízké oběžné dráze ve zhruba třísetkilometrové výšce nad planetou. Teď už je jasné, že se to nestane - satelit nemá vlastní trysky, aby zkorigoval trajektorii letu.
Není jasné, co přesně se stalo. Raketa podle jihokorejského ministra pro vědu An Bjong-mana pracovala normálně, satelit se oddělil, ale neskončil přesně na stanovené oběžné dráze. Zda se pohybuje dále či blíže Zemi, není zatím zřejmé.
Prezident I Mjong-bak označil vypuštění družice jen za poloviční úspěch. "Musíme pokračovat v úsilí o uskutečnění snu stát se vesmírnou mocností," citovala ho ČTK.
Třiatřicetimetrová raketa Naro-1 je dvoustupňový nosič, přičemž první stupeň na kerosin je ruské provenience a druhý stupeň na pevné palivo už je korejský.
Do budoucna - přesněji do roku 2018 - chce Jižní Korea začít vypouštět do vesmíru satelity zcela vlastními silami. Za dalších sedm let plánuje vyslání sondy k Měsíci.
Naro-1 je trnem v oku komunistické Severní Koreji. Té vadí, že na ni mezinárodní společenství uvalilo sankce poté, co otestovala vlastní raketu. Ostatní státy se obávají, že legenda o satelitu KLDR hrajícím na orbitě budovatelské písně kryje vojenský program balistické střely. - o vypuštění severokorejské rakety čtěte zde
VESMÍRNÝ KLUBSovětský svaz (Rusko) - od 4. října 1957 (Sputnik 1) Satelity dokázaly vlastními silami vypustit i Francie a Spojené království (1965 z Alžírska, resp. 1971 z Austrálie), ty ale v programech dále nepokračují. Úspěšné starty ohlásil i Irák (1989) a Severní Korea (1998, 2009), ty ale nebyly potvrzeny. *) Satelit nedosáhl správné oběžné dráhy. Zdroj: Wikipedia |
