"Buďme k sobě pravdiví a přiznejme si realitu," řekl Zardárí na setkání s bývalými vysoce postavenými státními úředníky. "Dnešní teroristé byli před 11. zářím hrdinové a teď nás začali strašit," dodal podle britského deníku The Daily Telegraph.
Tyto buňky nebyly podle Zardárího rozmetány kvůli slabosti vlády, ale jako součást politiky. Prezident poznamenal, že skupiny byly úmyslně "zakládány a podporovány", aby vláda dosáhla krátkodobých taktických cílů. Podle odborníku šlo především o boj o nadvládu v Kašmíru.
PÁKISTÁNSKÉ TERORISTICKÉ BUŇKY
|
Zardárí už dříve v rozhovoru pro The Daily Telegraph připustil, že islámští militanti, kteří nyní bojují proti jeho vládě, bývali "strategickými prostředky" někdejších kabinetů. "Myslím, že už je nikdo ze současného establishmentu nepodporuje. Všichni už jsou moudřejší," řekl prezident v rozhovoru.
Vláda teroristické buňky zakázala v roce 2002
Radikální islamistické buňky jako Laškare tajjaba, které se mimo jiné přičítají loňské teroristické útoky v Bombaji, odborníci vždy považovali za strategické spojence vlády a především tajné pákistánské služby ISI. Islámábád ale až do teď žádné spojení s teroristy nepřipouštěl.
Skupinu Laškare tajjaba podle odborníků vláda založila, aby pomáhala mudžahedínům, kteří v Afghánistánu v osmdesátých letech bojovali proti sovětské okupaci. Měla ale také napadat indické síly v Kašmíru.
Skupina měla s teroristy z organizace Jaish-i-Mohammad podniknout například útok na indický parlament v roce 2001. Pákistánští teroristé byli také za únosem indického letadla v roce 1999. Výměnou za rukojmí tehdy dostali šéfa skupiny Jaish-i-Mohammad a další dva militanty.
Islámábád v roce 2002 islamistické buňky zakázal. Indická vláda si ale stále myslí, že radikály podporuje. Premiér Manmohan Singh například obvinil pákistánské bezpečnostní síly, že podporovaly listopadový útok komanda napojeného na Laškare tajjabu v Bombaji.
