Jména pěti finalistů této velice prestižní ceny, která určila odborná porota - do soutěže se přihlásilo 340 staveb - byla zveřejněna 11. února nadací Mies van der Rohe se sídlem v Barceloně společně s Evropskou komisí.
Poprvé v historii mělo v odborné porotě zastoupení Česko. Porotkyní se stala Irena Fialová, přední česká teoretička architektury, publicistka, spoluzakladatelka nakladatelství Zlatý řez, která působí také na FA ČVUT.
Grand opera - pohled z moře
Grand opera detailně
Architektonické i konstrukční řešení je dílem norského ateliéru Snøhetta, který se poprvé do povědomí širší odborné veřejnosti zapsal návrhem nové budovy knihovny v Alexandrii. Čechy může těšit, že spoluzakladatelem tohoto ateliéru byl český architekt Martin Roubík, žijící v norské emigraci.
Grand opera byla dokončena v dubnu 2008 v termínu na naše poměry nevídaném – s půlročním předstihem. Slavnostní otevření proběhlo 14. srpna za účasti celé řady významných evropských osobností z kulturní či politické scény před zraky 1 350 sedících hostů.
Hlavní sál s kapacitou 1 350 diváků
Právě taková je kapacita hlavního ze tří operních sálů, které skrývá interiér největšího kulturního stánku v Norsku. Uvnitř stavby najdete celkem více než tisíc místností rozmístěných v šesti podlažích. Rozhodně však nejde o nějakou výškovou budovu, jak by se podle počtu podlaží mohlo zdát.
Stavba je z velké části zasazená pod úroveň přilehlého terénu. Nejnižší část budovy je 16 metrů pod mořskou hladinou. Vzhledově tedy stavba koresponduje s okolím a odkazuje na tradice nízké skandinávské architektury.
Noční pohled na jižní fasádu
Minimalismus po skandinávsku
Architektonický výraz je spíše minimalistický, střídají se zde velké prosklené a kamenné nebo mramorové plochy. Přechody těchto ploch tvoří šikmé dlouhé linie. Nejvíce je to patrné na jižní fasádě, která obsahuje největší množství prosklených ploch. Ty jsou předpokladem optimální energetické koncepce.
Na ni kladou skandinávské země vždy velký důraz - 300 z celkových 450 skleněných tabulí, jež jižní fasáda obsahuje, je pokryto solárními panely, jež vyprodukují za rok přes 20 MW elektřiny, což odpovídá přibližné roční spotřebě jedné norské rodiny. Podobně je tomu i u západní a východní fasády.
Detail fasádního obkladu
Odlišnosti od převládající architektonické koncepce tedy najdeme pouze ve východní části budovy, kterou tvoří klasická skeletová konstrukce s výplňovým zdivem a dlouhými, liniovými prosklenými plochami. I zde jde o velmi jednoduché a moderní pojetí. Nicméně z východní strany objekt vypadá spíše jako administrativní budova.
Tato na první pohled architektonicky strohá fasáda zaujme neobvyklým a originálním ztvárněním obkladu. Osm rozdílných typů obkladových desek vytváří měnící se světelné efekty v závislosti na úhlu, intenzitě a barvě světla, které na plochu fasády dopadá.
Jedním z nejpozoruhodnějších prvků celé stavby je podle názoru mnoha odborníků šikmá kamenná střecha vyrobená z 36 tisíc do sebe zapadajících kusů. Budí dojem, jako kdyby vyrůstala přímo z vod fjordu. Velice oceňovanými vlastnosti stavby jsou její přístupnost a otevřenost.
Pochozí střecha s dlažbou z mramoru
Až na samotný vrchol Grand opery se díky soustavě nakloněných střešních rovin dostanou i lidé na invalidním vozíku. Však také bývá neustále obklopena lidmi doslova od základů až po střechu.
Kolemjdoucím nabízí možnost příjemného posezení v bezprostřední blízkosti mořské hladiny nebo daleké výhledy z pochozích střešních rovin, a to nejen na moře, ale také na většinu norské metropole.
Okolí Grand opery za běžného dne
Skandinávská příroda uvnitř
Interiéru z materiálového hlediska jednoznačně dominuje dřevo, které je možné vidět doslova na každém kroku. Dalšími použitými materiály se staly kámen, beton, mramor a sklo.
Na mnoha místech (převážně pak v hygienických místnostech) se vyskytují konstrukce z pohledového betonu. Všechny tyto materiály jsou v dokonalé harmonii, a to do posledního detailu.
Nejvíce to uvidíte v prostorném foyer, které tvoří obrovský otevřený prostor s mnoha důmyslně navrženými průhledy do okolních místností. Byly zde umístěny bary, restaurace, kavárny, odpočívadla i šatna pro návštěvníky. Také vnitřní komunikace jsou zcela bezbariérové, tvořené různě se vlnícími rampami.
Pohled z pochozí střechy do interiéru
Hlavní sál má podkovovitý tvar s neuvěřitelnou maximální výškou 54 metrů. V interiéru je opět dominantním materiálem dřevo. Každého návštěvníka určitě zaujme osm tun vážící dřevěný lustr s 8 000 světelnými diodami, který je pravděpodobně největším lustrem v celém Norsku.
Pochyby může budit snad jen vzdálenost mezi jednotlivými sedadly, která činí pouze 66 centimetrů. To je méně než v mnohých dopravních prostředcích a diváky to nutí krčit kolena.
Druhý, menší sál již není rozměrově ani konstrukčně ničím tak mimořádný. Má běžný obdélníkový tvar (obdélníkové hlediště), interiéru sálu nedominuje pouze dřevo. Výrazným designérským prvkem se staly velkoformátové lesklé obkladové desky bílé barvy, které tvoří vodorovné linie (výplně zábradlí na balkonech). Vertikálně tento sál zaujímá čtyři podlaží.
Zkušebna
Třetí, kapacitně i půdorysně nejmenší sál se nachází pouze v prvním podzemním podlaží a je určen pro přednášky, případně kulturní akce pro menší počet diváků. Interiér tohoto sálu je opět ztvárněn spíše v minimalistickém duchu.
Dispoziční řešení
Maximální půdorysné rozměry Grand opery jsou 242 metrů v podélném směru a 110 metrů v příčném. Celková zastavěná plocha je 38 500 m2. Budova má dvě podzemní a čtyři nadzemní podlaží, neplatí to však v celém půdorysném rozsahu.
V druhém podzemním podlaží se nachází převážně technické zázemí budovy, dále pak šatny herců, hudebníků, zkušebna, sklady a prostorné atrium.
Největší část prvního podzemního podlaží zaujímají sály, hlavní vstup návštěvníků včetně šaten, foyer, prostory pro občerstvení a odpočinek. Zbývající část tvoří zázemí pro účinkující a technické místnosti.
Taneční sál
Dva hlavní sály výškově zaujímají pět, respektive čtyři podlaží. Všechna nadzemní podlaží mají tudíž podstatně menší podlahovou plochu.Ta je v prvním nadzemním podlaží využita převážně pro šatny účinkujících, zkušebny a administrativní či komerční prostory a také prostorný archiv.
V druhém až čtvrtém nadzemním podlaží stojí za zmínku - kromě již popisovaných místností - stravovací prostory v druhém nadzemním podlaží, vyhlídková terasa o patro výše a veřejné galerie, které se nacházejí ve všech nadzemních podlažích.
Přiléhají ke vstupům do hlavního sálu a diváci v nich mohou trávit příjemně čas před představením i během přestávek.
Stavba se stala novou dominantou Osla, která zcela jistě pozitivně ovlivní cestovní ruch. Nová operní budova má samozřejmě veliký význam pro kulturní život v norské metropoli, zvýšila se možnost přilákat významné umělce a umělecké soubory z celého světa.
Hlavní sál ve tvaru podkovy
Mies van der Rohe AwardKromě Grand opery získaly prestižní nominaci:
Výsledky soutěže byly vyhlášeny v květnu - Grand opera získala cenu Mies van der Rohe. Na vyhlášení naváže v září vernisáž putovní výstavy 35 nejvýznamnějších tvůrčích architektonických počinů, která se uskuteční v Barceloně. |
