Zástupci Dělnické strany se například ohrazují proti napojení na neonacisty. Tvrdí, že žádnou dohodu o spolupráci s jinou stranou nebo hnutím neuzavřeli.
„Tvrzení o nějakém propojení je buď provokace ze strany agentů tajných služeb a Policie ČR, nebo se jedná o tvrzení sekretariátů vládnoucích stran, které se snaží tímto způsobem udržet u moci i po příštích volbách,“ píše se ve vyjádření zaslaném soudu a podepsané předsedou Tomášem Vandasem.
„Potyčky v Janově vyvolali Cikáni na popud Stehlíkové“
Nelíbí se jim také tvrzení, že strana porušovala shromažďovací právo. Pochod v Hradci Králové označuje Dělnická strana za procházku svobodných občanů, kterou zákon nezakazuje.
K další akci na litvínovském sídlišti Janov Dělnická strana přiznává, že se jí její členové zúčastnili. Chtěli poukázat na bezútěšnou situaci, „kterou vytvářejí Cikáni, kteří část města zdemolovali, terorizují pokojné obyvatele a zásadně nedodržují nejen zákony, ale i minimální normy slušného chování“.
Potyčky, ke kterým na sídlišti došlo, mají podle vedení Dělnické strany na svědomí „Cikáni, kteří se sjeli na pokyn jejich organizací z celého okolí, aby vyvolali na pokyn ministryně Džamily Stehlíkové potyčky.“
Čekání na konečný verdikt
Nejvyšší správní soud bude veřejně rozhodovat o případném zrušení Dělnické strany 18. února. „Rozhodnutí soudu bude konečné, neexistují proti němu žádné zákonné opravné prostředky,“ uvedla mluvčí soudu Sylva Dostálová.
Podnět k návrhu na rozpuštění strany dalo ministerstvo vnitra. Vláda mu vyhověla s tím, že Dělnická strana porušuje zákony. Ministr vnitra Ivan Langer ji již dříve označil za extremistickou. - čtěte Ministr vnitra Langer podal návrh na zrušení Dělnické strany
V návrhu podepsaném předsedou vlády Mirkem Topolánkem se píše, že stanovy Dělnické strany jsou v rozporu s ústavou. Program a činnost strany pak ohrožují mravnost, veřejný pořádek a práva či svobody občanů. Na konkrétních příkladech - například projevu předsedy Vandase - dokazuje, že se strana hlásila i k akcím radikálního Národního odporu.
