Informovaly o tom úterní Hospodářské noviny (HN). Vznik areálu, jehož cena přesáhla dvě miliardy korun, schválil bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec, stavbu řídili lidé z vedení Krajského soudu v Brně.
Podle Dohnala došlo při budování Justičního areálu v Heršpické ulici k porušení povinností při správě cizího majetku i zákona o veřejných zakázkách. MF DNES to prezident NKÚ potvrdil už před třemi týdny.
"Areál stojí více než 2,5 krát tolik, než se původně předpokládalo, to je skutečně neobvyklá věc," uvedl tehdy Dohnal. Ministerstvo spravedlnosti podle něj původně počítalo s náklady 768 milionů korun bez daně, kontroloři ale zjistili, že účet za dvě budovy areálu, v nichž bude sídlit brněnský městský soud, okresní soud pro Brno-venkov a okresní i městské státní zastupitelství, se vyšplhá až na 2,1 miliardy korun.
"Některá rozhodnutí v rámci přípravy stavby Justičního areálu byla v rozporu s právními předpisy a mohla vést ke vzniku škody na státním majetku, proto jsme podali trestní oznámení," potvrdila mluvčí NKÚ Radka Burketová.
Brněnský krajský soud, který má stavbu na starosti, s kontrolory nesouhlasí. A razantně odmítá i tvrzení, že došlo k porušení zákona. "Chybu jsme v žádném případě neudělali a zákon jsme neporušili ani v nejmenším. Navíc se všechny kroky dělaly až poté, co je schválilo ministerstvo spravedlnosti," brání se vedoucí investičního odboru a správy budov krajského soudu Jan Lippert, který má stavu na starosti.
O areálu, jenž se začal budovat v létě 2006 a má začít fungovat příští rok v květnu, se podle něj už předloni vědělo, že bude stát více než půl druhé miliardy. Dokládají to i materiály schválené ministerstvem financí, které má MF DNES k dispozici.
"Částka kolem osmi set milionů byla uvedena pouze ve studii, při jejímž zpracování jsme ale neznali třeba geologické poměry, dopady stavebního řízení a z něj vzešlé požadavky na chodníky, příjezdové komunikace a podobně, ani požadavky na dopravní napojení. Byl to jen odhad. Po zpracování projektu a výběrovém řízení bylo z nabídek a výpočtů jasné, že jen stavba přijde na miliardu a tři čtvrtě," tvrdí Lippert.
Zhotovitel stavby, firma Imos, podle něj původní rozpočet stále drží. "Náklady 2,1 miliardy, s nimiž operuje NKÚ, jsou nesmysl, celkem jsme na částce 1,83 miliardy za obě budovy, což je původní cena navýšená o vybavení nábytkem, zabezpečovací systémy a podobně. Levnější než u srovnatelných staveb je i celková cena za kubík obestavěného prostoru," tvrdí Lippert.
Připouští ale, že stavbu provázely škrty. Soudci třeba přišli o plánované bezdrátové připojení na internet, na řadě míst se také budou používat levnější materiály - obklady, zárubně dveří i omítka. Podle Lipperta hlavně proto, že stavbu prodražil překlenovací úvěr, který byl nutný, když ministerstvo spravedlnosti vloni nezajistilo slíbené finance.
