Bushův projev V oblastech, v nichž sdílíme zájmy, spolupracujeme. Ale jsou i témata, na nichž se hluboce neshodneme, prohlásil George Bush na adresu Moskvy.
Mezi Bílým domem a Kremlem teď panují více než napjaté vztahy. Důvodem je plán Američanů vybudovat v Evropě části protiraketového deštníku, což Moskva považuje za jednoznačnou hrozbu. Prezident Putin vysílá do světa čím dál ostřejší hrozby, které už si nezadají ani s mnohými výroky studené války.
Bush vytrvale opakuje, že studená válka skončila a Rusko není nepřítel. Tentokrát ale připustil, že ne vše je růžové. "Rusko slibovalo reformy, díky nimž lidé získají větší svobodu. Ale tyto reformy se vykolejily a panují určité obavy o demokratický rozvoj v zemi," poslal vzkaz Putinovi, s nímž se potká už tento týden na summitu G8 a pak i v USA, kam ho pozval na návštěvu.
"Budeme dál budovat vztahy se zeměmi jako jsou Rusko nebo Čína, aniž bychom se odchýlili od svých principů a hodnot," dodal.
Svoboda je jedinou variantou
Jinak Bush v podstatě neřekl nic nového. Obhajoval svobodu a demokracii a jejich šíření, které je prý víc než jen morálním imperativem.
"Amerika má za cíl skoncovat s tyraniemi tohoto světa. Někteří mě kvůli tomuto cíli nazvali disidentským prezidentem. Pokud ze mě šíření svobody dělá disidenta, pak tento titul ponesu s pýchou," uvedl Bush a vysloužil si potlesk.
Svůj půlhodinový projev začal americký prezident oslavou Václava Havla a popisem pádu železné opony. Hovořil o demokratizačních procesech v tehdejším Československu a dalších zemích - Maďarsku, Polsku či východním Německu.
Z toho, co se tehdy ve východní Evropě stalo, plyne podle Bushe jednoznačné ponaučení: lidem není možné brát svobodu.
Načež šéf Bílého domu přešel k 11. září 2001, islámskému radikalismu a světovému teroru, proti němuž Amerika a ostatní světové demokracie musejí bojovat. "Nejmocnější zbraní v boji proti extremismu je univerzální přitažlivost svobody," řekl.
Připomněl, že na světě je stále řada nedemokratických zemí, například bělorusko, Barma či Kuba. "Můj vzkaz lidem žijícím v nesvobodných zemích zní: Nikdy vašim utlačovatelům neodpustíme, vždy budeme usilovat o vaši svobodu."
Jen někteří novináři
Konference Demokracie a bezpečnost se konala v pražském Černínském paláci, sídle ministerstva zahraničí. Přímo v Černínu i jeho okolí platila přísná bezpečnostní opatření, není totiž zcela běžné, aby americký prezident vystupoval na konferencích podobného rozsahu.
Pořadatelé například vpustili do sálu, v němž Bush řečnil, jen vybranou skupinu novinářů. Ostatní akreditovaní žurnalisté museli zůstat v tiskovém centru a projev sledovat na televizních obrazovkách.
Média už předem upozorňovala, že projev má být jedním z klíčových bodů prezidentovy evropské cesty. Obsah textu zůstal do poslední chvíle tajný.
Myšlenka konference vzešla od českého exprezidenta Václava Havla, někdejšího sovětského disidenta a později izraelského politika Natana Šaranského a španělského expremiéra José Maríi Aznara.
Pořadatelství se chopil Pražský institut bezpečnostních studií (PSSI) spolu s dalšími dvěma nevládními organizacemi z Jeruzaléma a Madridu.
