Stanislav Gross v parlamentu - 2005

Stanislav Gross v parlamentu - 2005 - Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR - premiér Stanislav Gross. (8. února 2004) | foto: Michal Sváček, MF DNES

Politika mi zatím opravdu nechybí, říká Gross

  • 36
Svůj současný život si bývalý premiér a předseda sociální demokracie Stanislav Gross moc pochvaluje. Koncem září odešel z čela strany a po třinácti letech v politice se z něj stal "obyčejný" koncipient v advokátní kanceláři. Práci našel rychle a vypadá teď spokojeně a odpočatě.

Jak se vám líbí v nové práci?
Musím říct, že líbí. Samozřejmě, když člověk změní působiště, tak má ze začátku trochu obavy. Ale práce mě baví a setkal jsem se tady se strašně fajn lidmi.

Máte teď více volného času v porovnání s dobou, kdy jste seděl v premiérském křesle?
Určitě ano, ale na druhou stranu musím přiznat, že jsem čekal, že to bude s tím volným časem o trochu lepší. Rozhodně to není tak, že bych byl dvakrát týdně na squashi a občas na golfu. Zase tak dobré to není.

Nastoupil jste do práce téměř okamžitě po odchodu z čela ČSSD. Nenapadlo vás vzít si třeba na měsíc volno?
Samozřejmě, že mi známí a přátelé radili, abych si chvíli odpočinul, ale já nechci zlenivět.

Máte pocit, že by vám čtrnáct dní dovolené uškodilo?
To samozřejmě ne. Teď ale stejně nemůžeme odjet, protože starší dcera chodí do školy. A na to, abych se poflakoval doma nebo jel do lázní, mám ještě dost času. Ale na zimní dovolenou samozřejmě pojedeme.

Když tedy nechodíte na squash ani na golf, čemu ten čerstvě nabytý volný čas věnujete?
Rodině, to je bez debat. Mám také možnost zajímat se zase o sport - rozhodně víc, než když jsem byl ve vládě. A to jak aktivně, tak pasivně. Letos si při derby Sparty se Slavií (hráno v neděli - pozn. red.) stihnu přečíst, jak na tom kluby jsou. Když jsem byl na Úřadu vlády, stěží jsem zaregistroval výsledek utkání.

A půjdete se podívat?
Asi dám přednost rodině, plánujeme nějaký výlet. Na zápas se podívám jen v televizi, což je něco, co bych si loni jen tak naplánovat nemohl.

Třináct let jste se živil politikou.Kolik času jí věnujete teď?
Já jí hlavně nějaký čas věnovat chci, pořád jsem přece sociálním demokratem. Ve středu jsem byl na schůzi své místní organizace a ve čtvrtek jsem po telefonu mluvil s kolegou Paroubkem a kolegou Sobotkou. Je ale pravda, že politice teď věnuji spíše desítky minut denně, nikoli hodiny.

Chybí vám?
Nikdo mi to nechce věřit, ale já jsem spokojený. Politika mi zatím skutečně nechybí a je mi den ode dne lépe. Ale uvidíme za dva tři měsíce.

Opravdu není ani jedna věc, po níž by se vám stýskalo?
Ne.

Vraťme se k vašemu zaměstnání. Jak jezdíte do práce - autem, nebo tramvají?
Většinou autem, ale párkrát jsem jel i metrem a tramvají.

Jak se vám v Praze řídí?
Mě řízení baví, takže docela dobře.

Složité cestování autem po Praze vás zatím nedovedlo k tomu, že byste si řekl: Kdybych teď byl na ministerstvu nebo premiérem, tak s tímhle bych něco udělal?
To víte, že když stojím ve stometrové frontě na křižovatce, předjede mě po tramvajovém pásu nějaký frajer a bezohledně to tam vpálí těsně před semafory, tak mě to naštve. To jsou ty chvíle, kdy si říkám: Kdybych mohl, tak s tím něco udělám. Ale tyhle momenty zažívá asi každý. Já to ale vnímám tak, že byly chvíle, kdy jsem s tím něco dělat mohl.

A co jinde než na silnicích? Tam vás nic nezarazilo ani nepřekvapilo?
Asi to vypadá hloupě, ale ani ne. Zase v takové idealistické zlaté kleci jsem nežil.

A jak vypadá váš typický pracovní den?
To je těžko říct. Ráno jsem tak tři hodinky ve firmě, pak mám většinou jednání mimo kancelář. Do toho přijde občas hodina angličtiny nebo návštěva knihovny. Beru si také práci domů. Na novém zaměstnání mě baví mimo jiné právě to, že nemá pevný režim.

Co konkrétně děláte?
Mám úkoly od pana doktora Bruny. Je to velký praktik, takže se jím nechám vést. Pokud mi řekne, abych si zašel do knihovny a prostudoval si tam nějakou knihu, tak to udělám. Někdy se s ním účastním jednání s klienty, protože v jejich průběhu se probírá něco, co pan doktor považuje za klíčové pro advokátní praxi.

Potom se o tom třeba bavíme nebo vypracuji k případu nějaké drobnější věci. Patří k tomu i procházení spisu a studium jednotlivých typů případů.

Práva jste studoval v době, kdy už jste byl poslancem a předsedou poslaneckého klubu. Nemáte pocit, že proti studentům, kteří se škole věnovali naplno, máte mezery?
Musím to zaklepat, ale zatím mám pocit, že moje dlouholetá praxe v legislativním procesu byla natolik bohatá, že mě na současné zaměstnání dobře připravila. Vracet se ale musím třeba k teorii práva.

Na co byste se chtěl ve své právní praxi specializovat?
Uvidíme, jaká bude poptávka. Ale nejvíce by mě asi bavilo trestní právo. Platí však mantinely, o kterých jsem dřív mluvil: to znamená, že nebudu dělat velké hospodářské kauzy nebo organizovaný zločin.

Umíte si představit, že byste se živil jako právník až do konce života?
Docela ano, není to špatné povolání. Ale za pár dní mi bude teprve šestatřicet, takže je předčasné dělat takovéhle závěry.

Váš obličej zná v téhle zemi asi každý. Není to při práci na škodu?
Na bariéry jsem nenarazil u kolegů, ale spíše u klientů. Ani se tomu nedivím. Není asi jednoduché před bývalým ministrem vnitra mluvit o tom, jak pašovali cigarety. Ale takový je život.

Nelze se nezeptat - polepšil jste si finančně, nebo pohoršil? Třeba Ivan Langer coby koncipient pobírá osmdesát tisíc korun.
Pokud vezmu jeho "vedlejšák" za osmdesát tisíc a k tomu plat místopředsedy Sněmovny sto deset tisíc, jsem na tom ve srovnání s Ivanem Langerem hůř.

A pouze v porovnání s jeho koncipientským platem?
Jsou věci, které se v normálně fungující společnosti nekomentují. A tahle k nim patří.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video