Jankulovski, to je stálice levé strany.
Za to před ním se hráči mění. V poslední době tam nastoupili Marek Heinz, Štěpán Vachoušek, Roman Týce či Jaroslav Plašil. V nominaci na sobotní kvalifikaci s Finskem a středeční zápas v Andoře však není Heinz.
"Já v podstatě neřeším, kdo přede mnou hraje. Všichni to jsou velmi dobří fotbalisté, se všemi si rozumím," říká Jankulovski.
Přesto přiznává: Nedvěd je jen jeden. "Jasný, že chybí. Každý přece ví, jak těžké je takového fotbalistu nahradit. Vždyť je jeden z nejlepších na světě."
V posledních třech kvalifikačních zápasech nastoupil v základní sestavě na místě levého záložníka Vachoušek. V únorové přípravě ve Slovinsku se tam prostřídali Heinz s Plašilem, Vachoušek hrál vpravo.
"Nedá se říct, s kým se mi hraje líp. Každý je typově jiný, každý má jiné přednosti," přemítá Jankulovski. "Ale není problém, domluvím se s kýmkoli."
Právě komunikaci považuje Jankulovski za nejdůležitější, aby hra obránce se záložníkem klapala. "Pokud bychom na sebe nemluvili, byly by problémy."
Heinz je technik, rád se s míčem mazlí a nerad brání. Hodně dopředu hraje i Vachoušek, ale v poslední době se hodně zlepšil i v defenzívě. Plašil má obrannou a útočnou činnost vyváženou. Týce je především defenzivní hráč.
"Místa v záloze sice často střídám, ale v poslední době jsem nejvíc hrál vlevo. Takže bych si věřil," říká Plašil. "Ale neřeším, jestli budu hrát nebo ne. Nejsem hráč základní sestavy v nároďáku ani v Monaku."
Za reprezentaci nastoupil pětkrát, většinou místo Poborského vpravo. "Od něj jsem se hodně přiučil. Nejen jak hrát, ale jak se na hřišti i chovat," přiznává Plašil.
Kdo tedy proti Finsku na sledovaném místě nastoupí? Brückner hráčům oznámí sestavu v sobotu po poledni, tři čtyři hodiny před výkopem.
"Budu napnutý do poslední chvíle. V Monaku taky čekám, sestavu se dozvím hodinu a půl před zápasem," dodává Plašil.
