„Dokázali, že patří mezi nejlepší dvojice v lize,“ pohladil blšanský trenér Michal Bílek své útočníky.
Pešír, bývalý ragbista, se nedivil, že rozklížili obranu Ostravy. „Když nám to se Zelenkou půjde takhle dál, nebude problém se žádnou obranou!“ zvolal nadšeně.
Co na to Zelenka? „Koncovka mohla být lepší. Z levý nohy mi to sjíždí, asi mám malou botu,“ stěžoval si s úsměvem. Lichotky odvracel. „Zahrál jsem i lepší zápasy,“ tvrdil autor 57 ligových branek. „Navíc jsem pořád stejný, neměním se. Nestresuju se, že mi je třicet.“
Září, ale v Teplicích už byl přebytečný. Trenér Straka, muž žijící v Německu, mu oznámil, že si může hledat angažmá. Zelenka do novin v nadsázce řekl, že odešel, protože neumí německy. „Nepohodli jsme se, musel jsem se pakovat. Do rozhodnutí trenéra ale nemám co mluvit, on za tým zodpovídá,“ je smířený.
Cítí však, že jeho záchranářská mise dostala i další podtext: „Chci nejen Teplicím, ale všem dokázat, že něco umím.“ Po třech kolech v barvách ligové vísky je jeho vysvědčení výborné. „Pešír mi v útoku velice sedí, klape nám to,“ řekl o osm let mladším kolegovi.
„A že se daří celému mužstvu, to je odraz vydařené přípravy a dobrého vedení trenérů. Jenže to jsou jen dílčí úspěchy. Nesmíme polevit v nasazení a srdíčku.“ Když zničil Žižkov, fandil mu nedávný teplický spoluhráč Pavel Horváth.
Bývala to povedená dvojka. „Na Ostravu chyběl, bál se, že by jeho ksicht poznali ostravští fanoušci a že by od nich dostal,“ chichotal se kanonýr snad posté.
V neděli zase hecoval trenéra Jaroslava Hřebíka, který je u chmelnic na soustředění s Dynamem Moskva, ať si na tribunu sedne v blšanském dresu...
