Konkrétnější informace však rychle se lepšící skokan sdělit odmítá. "Máme dohodu, že novinářům nic nebudeme sdělovat. O čem se s psycholožkou bavíme, je čistě naše věc," odbývá otázky."
To Eva Šauerová, která svými radami provází kromě skokanů na lyžích i řadu plavců a tenistů, byla o poznání sdílnější. "Jakub měl například problémy, když ho nechávali sedět dlouho na nájezdu. Znervózněl pak." V sobotu v Liberci však Janda postupoval podle návodu psycholožky a vyplatilo se. "Řekla jsem mu, aby se díval doprava nebo doleva do lesa a ne dolu na můstek. Jak je vidět, tak to pomohlo."
Během pátečních tréninků si Janda stěžoval na mráz a z něj vyplývající špatný pocit při odrazu a letu. "Dali jsme mu na kombinézu bundu a další oblečení a jel v ní nahoru na můstek. Poté jsme mu věci svezli dolů," prozradila Šauerová. A Janda? Ten její slova nepřímo potvrdil. "To se mi snad ještě nestalo, aby tak vyšly přesně oba odrazy. Přímo na hranu. Ve vzduchu jsem už na osmdesáti metrech cítil, že to bude daleko."
Součástí praktik v novém skokanském týmu je i přísná dieta. "Ještě jsem dnes nejedl a den před závodem to nebylo o mnoho lepší," prozradil Janda. "Ale pokud to pomáhá, dá se to vydržet." Proto nemůže ani oslavit největší životní úspěch tak, jak by si přál. "Hned bych si skočil do McDonalda," zasnil se. Pak však jen sklopil oči. "To půjde až na jaře."
Všichni se shodují na tom, že vztahy mezi českými skokany se změnily k nepoznání. "Kluci se mezi sebou mnohem víc baví a snaží si pomáhat," seznala psychložka Šauerová. "Oproti začátku sezony je to obrovský rozdíl. Začíná nám to klapat," přidal se trenér Ján Tánszos.
Výkonu napomohlo i domácí prostředí a před druhým pokusem Jakuba Jandy se ozvali i do té doby nepříliš hlasití čeští příznivci, ztrácející se v houšti německých a polských vlajek. "Při skoku to nevnímám, ale když jsme seděl na nájezdu, slyšel jsem je. To je pro mě nezvyklé a bylo to super." Snad i proto ho k zemi nesrazila nervozita. "Před druhým skokem jsem byl až nezvykle klidný. Samotného mě to překvapilo."
