"Summit NATO-Rusko je podle prezidenta Bushe by měl upozornit na epochu nových vztahů Ruska a NATO a samozřejmě Spojených států," prohlásil Fleischer s tím, že s takovou myšlenkou se ztotožňují oba představitelé - Bush i Putin.
Generální tajemník NATO Geroge Robertson při své návštěvě Washingtonu počátkem týdne uvedl, že Severoatlantická aliance musí hledat nové způsoby, jak čelit hrozbám 21. století a k tomu může přispět právě spolupráce s Ruskem.
Členské země se schůzkou souhlasí
Členské státy Severoatlantické aliance vyjádřily ve čtvrtek souhlas s uspořádáním summitu NATO-Rusko 29. května v Itálii, ovšem za podmínky, že na zasedání ministrů zahraničí o dva týdny dříve v Reykjavíku bude dosaženo konečné dohody o fungování stálé Rady NATO-Rusko.
"Pokud budou dohodnuty a vyřešeny poslední detaily, otevřou NATO a Rusko novou kapitolu, pozoruhodnou kapitolu ve světových strategických vztazích," prohlásil Robertson. "Tento summit postaví na hlavu dějiny studené války," dodal s tím, že vzniká prostor pro budování nové a trvalé vazby mezi spojenci v alianci a Ruskem.
Podle zdrojů v sídle NATO skončila ráno tichá schvalovací procedura, během níž se žádný členský stát nepostavil proti nápadu svolat summit.
Pražský summit bude ochuzen
Jedním z důsledků ovšem bude, že o ruskou "dimenzi" bude ochuzen řádný pražský summit NATO svolaný na konec listopadu. Česká strana si velmi přála, aby jeho historický význam umocnila právě "pražská" dohoda aliance s Ruskou federací.
Ruský prezident se naopak podle diplomatů zdráhal slíbit do Prahy přijet, protože tento summit v bývalé satelitní zemi Sovětského svazu vstoupí do dějin jako místo druhého východního rozšíření Aliance, se kterým Rusko zásadně nesouhlasí.
Dohoda o fungování a náplni práce stálé Rady NATO-Rusko však ještě není na světě. Podle českého velvyslance Karla Kovandy pokračuje o jejím textu tvrdé vyjednávání. "Nechválil bych dne před večerem, řekl bych však, že pravděpodobně k dohodě dospějeme a že ji v Reykjavíku schválíme."
Na Islandu povede jednání Kavan
Pro Českou republiku bude pozoruhodné, že její ministr zahraničí Jan Kavan bude v islandském hlavním městě 14. května spolupředsedat zřejmě poslednímu zasedání Stálé smíšené rady NATO-Rusko (PJC), jak existovala v posledních třech letech.
Jejími předsedy jsou generální tajemník NATO, ruský ministr zahraničí a ministr jedné z členských zemí, tentokrát zrovna České republiky.
Existence jakési druhé Severoatlantické rady o 20 členech by měla podle činitelů aliance usnadnit výměnu názorů a slaďování stanovisek na řadu bezpečnostních aspektů světové a evropské politiky. Nebude však znamenat, že by Rusko dostalo právo veta vůči rozhodnutím aliance nebo že by se nějak měnilo její základní
poslání, jímž je vzájemná obrana členských zemí při napadení.
19. dubna 2002 0:26
