Radní Miloš Máša řekl, že se regenerací rozhodně zlepší podmínky bydlení, proto se na úhradě nákladů bude muset podílet i nájemník. Radnice uvažuje, že nájemné v těchto bytech by se zvýšilo asi o sedm procent vypočítaných z částky, která by výrazně zkvalitnila bydlení.
Tento návrh je podle stavebního inženýra Michala Grundlera spekulativní. Považuje ho za hru s čísly, navíc nepřesnými. "Připomíná to socialismus, kdy se prostě něco naplánovalo, a běda nevyčerpat to nebo neproinvestovat. Málokdo se zajímal o výsledný efekt," řekl Grundler. "Na odstraňování nedostatků minulosti ale rozhodně nesmí doplácet nájemník."
Grundler tvrdí, že rekonstrukce není žádným zkvalitněním stávajícího bydlení, ale pouhou záchranou dnešního špatného a zítřejšího možného katastrofálního stavu. Nikdo nebude žádat o kuchyňskou linku za sto tisíc, nikdo si neřekne o italskou dlažbu, nikdo nechce pozlacené kohoutky.
"Pak ovšem panelový byt ani po investici uvedených tří set tisíc nebude ničím jiným než zase jen panelovým bytem. Možná opraveným bytem, kam nepoteče, kde bude o dva stupně tepleji, v němž bude všechno fungovat, jak má. To není nadstandard, ale samozřejmost," dodal Grundler.
Limitovanou investici odmítá i ředitel správcovské organizace SNEO Josef Tůma. "Jakých tři sta tisíc? Záleží především na stáří objektu a také na tom, kolik do údržby domu jeho majitel v uplynulých letech investoval," řekl Tůma. "Naše zkušenosti potvrzují, že je to dům od domu jiné."
Na rozdíl od Grundlera však Tůma souhlasí s procentuálním podílem nájemníků na rekonstrukci bytu. "Zvýší-li se kvalita bydlení, pak určitě."
Stavební specialista Ivo Šteiner naopak považuje rozpočet 300 tisíc korun na jeden byt za předimenzovaný. Uvádí, že například výměna stoupaček by neměla překročit čtyřicet tisíc na jeden byt. Metr čtvereční zděné plochy se podle ceníku stavebních prací pohybuje okolo 1200 korun, a tak lze snadno vyčíslit reálné náklady. "Mám obavy, aby se v rozpočtu na byt neodrazily i náklady na opravy dalšího zařízení domu," uvedl Šteiner.
