"Je to rarita, a navíc velmi zajímavá," prohlásil o skanzenu náměstek zlínského hejtmana Libor Lukáš. "To místo se může stát oblíbeným turistickým cílem tuzemských i zahraničních návštěvníků."
Na pěti hektarech, v sousedství základů pravděpodobně nejstaršího kamenného kostelíku na území Čech a Moravy, stojí jednadvacet objektů. Hospodářská stavení i paláce tehdejší mocenské vrstvy dohromady vytvářejí opevněné velkomoravské sídliště, které se v Modré v devátém století zřejmě opravdu nacházelo.
"Jako základ pro rekonstrukci posloužily archeologické nálezy ze širokého regionu. Objekty, o kterých nemůže být pochyb, k čemu sloužily," řekl archeolog Moravského zemského muzea v Brně Luděk Galuška. Konstrukce staveb jsou nejčastěji z dubového dřeva, střechy pokrývá rákos nebo ručně vyráběný šindel.
Areál je rozdělený v zásadě do čtyř částí. Hospodářské, mocenské, řemeslnicko-výrobní a církevní, ta se nachází nepatrně stranou sídliště.
"Na duchovní rozměr života tehdejších lidí jsme nezapomněli. U kostelíku chceme vybudovat mohylový násyp, bude to ideální místo pro meditaci a modlitbu," uvedl starosta Modré a iniciátor stavby areálu Miroslav Kovářík.
Návštěvníci si v archeoskanzenu mimo jiné prohlédnou trojrozměrné objekty dílen, obydlí tehdejších obyvatel, obilnici, a o kousek dál už uvidí reálný archeologický výzkum. "Ať mají lidé dokonalou představu, že jsou na skutečném archeologickém nalezišti. Ať vidí, jak to vypadalo třeba ve slovanské polozemnici z devátého století. Že to nebyla žádná sranda, když venku mrzlo," vysvětluje Luděk Galuška.
Nálezově bohaté výzkumy proměnily Modrou v jedno z nejvýznamnějších archeologických nalezišť v Česku.
Germáni, Keltové, staří Moravané, časný středověk, to všechno už archeologové ve vesnici zdokumentovali. "Všechny zásadní věci, které jsme v Modré objevili nebo ještě objevíme, tady lidé uvidí. Vůbec celý současný i budoucí výzkum jde ruku v ruce s budoucími aktivitami skanzenu," prohlásil archeolog Galuška. K dokumentaci nálezů poslouží mimo jiné palác, hlavní stavba skanzenu. Atraktivitu areálu podle jeho propagátorů zvýší i hospodářská zvířata, která ve skanzenu žijí. Časem tam vzniknou i drobná políčka. Úroda se zpracuje tradičním způsobem, počítá se i s pečením chleba nebo placek.
"Spolupracujeme na tom se zemědělskou školou ze Starého Města, praxe studentů bude často probíhat přímo v Modré. Do hry ale chceme zatáhnout všechny školy, které k nám budou přijíždět," plánuje starosta Kovářík.
Návštěvníci areálu budou mít k dispozici infocentrum, amfiteátr a prostranství, kde se budou konat dobové jarmarky, různá představení či koncerty.
Význam pro domorodce i pro turisty přitažlivé lokality ještě umocňuje klášter v sousedním Velehradě. "Nabídneme turistům atraktivní program. Hrad Buchlov a zámek v Buchlovicích, Hora svatého Klimenta v Osvětimanech, Modrá a Velehrad, to všechno jen na pár kilometrech," naplánoval starosta Modré Miroslav Kovářík.
O stavbě archeoskanzenu začal přemýšlet už před třinácti lety. Kromě obce a archeologů se na přípravě areálu podíleli i studenti, kteří do regionu přijíždějí na mezinárodní tábory. První etapu výstavby skanzenu za 5,3 milionu korun financovala obec z evropského fondu Sapard. Druhou, desetimilionovou, z projektu ministerstva pro místní rozvoj.
***
Archeoskanzen Modrá
* Replika velkomoravského sídliště, tvořená 21 objekty, které dokumentují dobový život
* Po nezbytných úpravách po sobotním dešti bude otevřeno denně od 9 do 17 hodin.
* Vstup pro dospělé 50,- Kč, rodinné vstupné 100,- Kč
Naplánované akce v nejbližších měsících:
* 26. června - Jarmark mikroregionu Buchlov.
* 4. července - Doprovodné akce k velehradské pouti.
* 9. - 11. července - Výuka šamanských technik, chůze po žhavém uhlí.
* 23. července - 6. srpna - Výuka a předvádění starých řemesel.
* 11. září - Doprovodný program k Vinobraní, křest knihy Luďka Galušky.
 Nově otevřený archeoskanzen v Modré u Velehradu |
 Nově otevřený archeoskanzen v Modré u Velehradu - jedna z chýší |
 Nově otevřený archeoskanzen v Modré u Velehradu - řada chýší repliky velkomoravského sídliště |
