Nejprve bylo pro tento účel používáno tajuplné číslo R, kterému jsem se kriticky věnoval ve své knize „Karanténa 2.0“. Je evidentní, že hodnota R není přímo měřitelná, ale je „odhadována pomocí matematických modelů, které jsou zásadně ovlivněny strukturou použitého modelu a hodnotami jeho parametrů.
Jak říká americký profesor P. L. Delamater, „mnoho parametrů těchto modelů jsou pouhé poučené odhady, neboť jejich hodnota je buď neznámá, nebo není přímo měřitelná“.
Ve výzkumné práci to možný postup je, je-li však toto číslo bezprostředně používáno pro politická rozhodnutí, pak je to mimořádně riskantní. A je-li něco uváděno na několik desetinných míst, lidé tomu věří. O to je to větší podvod.
Číslo R však přestalo stačit. Muselo se přejít na veličinu PES (Protiepidemický systém), která není jedním číslem, ale součtem několika arbitrárně vybraných ukazatelů: počet nově pozitivních za posledních 14 dní, počet pozitivních seniorů za posledních 14 dní, průměrná pozitivita testů a reprodukční číslo (najednou se mluví o zjednodušeném výpočtu reprodukčního čísla).
Pozitivní samozřejmě znamená pozitivně testovaný prostřednictvím velmi chybujících testů a prostřednictvím vysoce proměnlivé testované skupiny obyvatel.
Kvalita vstupních dat
Známou a dlouho diskutovanou věcí je kvalita vstupních dat. Kdo, kdy a jak byl zrovna testován – ohrožené skupiny, náhodně vybrané vzorky populace, dobrovolně se testující, samoplátci, kteří potřebují testy z např. administrativních důvodů – je pro v indexu PES používané ukazatele naprosto klíčové.
Klaus, Faltýnek a Prymula dostali pokutu tři tisíce za nenošení roušky |
Je evidentní, že se testované skupiny v čase výrazně proměňují, což využitelnost dat zásadně snižuje. O tom je sice diskutováno, ale vládní epidemiologové veškeré kritické výtky přehlížejí.
Něco jiného je, že index PES (mající hodnoty od 0 do 100) sečítá hrušky s jablky. To sice je nadsázka, ale zároveň je to velmi přesný popis používané metody. V pondělí ráno jsem viděl na ČT24 tuto rovnici:
16 + 16 + (20 + 2) + 10 = 64
Tato čtyři čísla, resp. pět, jsou sečítána, jako kdyby to byla jenom jablka, nebo jenom hrušky. V tu chvíli by to bylo sčitatelné, ale tak to není. První číslo rovnice bylo „nově pozitivní za 14 dnů“, druhé „nově pozitivní senioři za 14 dnů“.
To přece nemůže být 32, to by nám autoři museli prozradit, jaké tajuplné váhy dávají těmto dvěma ukazatelům. Ty samy o sobě není možné sečítat. Číslo 22, resp. 20 + 2, je „průměrná hodnota pozitivních testů“ čili – zatímco ta první dvě čísla jsou v tisících – toto číslo jsou procenta.
Dají se tisíce a procenta sečítat? Přímo určitě ne, každé z těchto čísel musí mít v celkovém výpočtu, který má dát hodnotu od 0 do 100, nějakou váhu. Je významnější počet pozitivních seniorů za 14 dní, nebo průměrná pozitivita testů za posledních 7 dní?
Vláda rozhoduje o našich životech
Autoři určitě nejsou tak hloupí a musí to nějakými „vahami“ propojovat. Nejsou právě tyto „váhy“ jednotlivých ukazatelů naprosto klíčové? Známe jejich konstrukci? Mohou ji tvůrci PSA obhájit? Znovu opakuji, že nejde o výzkumnou studii, ale o bezprostřední podklad k rozhodování vlády.
Rouškaři jsou vítači migrantů, za nenošení se neomluvím, říká Klaus |
V analýze PSA by bylo možné dlouze pokračovat, a to jsme určitě na všechny problémy pohledem zvenku nepřišli. Je jich mnoho. Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že „model pro výpočet R-čísla pracuje s počty nově nakažených osob“, a dodává, že „na základě těchto údajů můžeme prostřednictvím kalibrace tohoto modelu odhadnout hodnotu reprodukčního čísla“.
Nicméně počet pozitivně nově testovaných už je jedním z prvků výpočtu PES a podruhé je do něho zařazován jako jeden ze samostatných podkladů pro výpočet R. Jsou tam tedy dvakrát.
Opakuji znovu, že nejde o nezávazná experimentální cvičení epidemiologů či na ně napojených statistiků. Jde o klíčové parametry pro rozhodování vlády o našich životech.
Rouškaři jsou vítači migrantů, prohlásil exprezident Václav Klaus:
14. listopadu 2020 |
