Přesně vyměřené metry čtvereční v zázemí na každé dítě a k tomu přísné hygienické podmínky totiž hází lesní školky do stejné skupiny k těm klasickým. Přitom pro zařízení, pro která je prioritou celoroční pobyt dětí venku, je splnění přísných nařízení nemyslitelné. Jejich zániku se snaží zabránit nejen pedagogové, ale také rodiče, kteří sepisují petici.
Jakub do lesního klubu Bažinka v Horce nad Moravou začal chodit před rokem, když mu byly tři roky.
„Jsem na mateřské dovolené s dcerou, tak by Kuba mohl být s námi doma. Chtěla jsem ale, aby trávil čas venku. Lesní školka pro nás byla jasnou volbou. Kluk je zdravý, silný, sebevědomý, každý den ve školce si užívá,“ říká Zuzana Staroštíková z Olomouce.
Rodiče návrh vyděsil
Jako řadu dalších rodičů, i ji návrh zákona o dětských skupinách, který by kvůli nastaveným pravidlům znamenal pro lesní školky prakticky zánik, vyděsil. Nový zákon totiž zpřísňuje nejen hygienické podmínky, ale také například rozměry zázemí pro každé z dětí.
Pro lesní školky, které si doposud vystačily třeba jen s maringotkou, by to znamenalo zajistit pro děti větší a lépe vybavené prostory nebo například také tekoucí záchod odpovídajících rozměrů, jaký mají běžné školky. A právě to není většina lesních školek, které ze své podstaty využívají prostory v přírodě, schopna splnit.
„Bylo by to pro nás likvidační, nesplnili bychom podmínky. Návrh nezahrnuje filozofii lesních školek, která je založená na celoročním pobytu venku. Nedokážu pochopit, zda to byl úmysl, nebo chyba,“ říká Kristina Neubertová Zemánková z Lesní školky Malého stromu ve Velkém Týnci na Olomoucku.
Návrh zákona ukládá povinnost poskytovatelům služby péče o dítě v dětské skupině, tedy o počtu nad 12 dětí. Spadají sem právě i lesní školky. Pokud by zákon prošel, musely by tak splnit stejné podmínky pro hygienu i nároky na prostor jako ostatní zařízení, která se starají o předškolní děti.
„Kdyby neměl zákon projít kvůli tomuto nedorozumění s lesními školkami a rodiče více než 50 tisíc dětí by tak opět neměli možnost umístit svou ratolest do předškolního zařízení, byla by to obrovská škoda,“ říká mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí.
Zázemím v lesní školce je nyní často třeba i maringotka stojící na stavební parcele, ruce si děti umyjí vodou z přineseného barelu.
„Víc nepotřebujeme. Je nemyslitelné, abychom podmínky splnili, a docházet z lesa do obce kvůli zázemí je hloupost. Popíralo by to samotnou myšlenku školky v přírodě,“ míní Jiřina Popelková z Lesního klubu Bažinka v Horce nad Moravou.
Do protestů se v Olomouci zapojili rodiče
Zákon se nelíbí ani rodičům. Zuzana Staroštíková proto kromě podpisu petice, v níž se organizátorům nakonec podařilo nasbírat více než 11 tisíc podpisů, napsala také dopis senátorům.
„Jsem vzděláním psycholožka, ale dopis jsem psala jako rodič. Jako spokojený rodič, který nechce přijít o možnost volby,“ vysvětluje.
Pokud by zákon prošel, měly by školy rok na to se „proměnit“, v opačném případě by jim hrozil zánik. Senát na konci minulého týdne vrátil zákon poslancům, kteří budou jednat o pozměňovacím návrhu.
„Návrh, který jde zpět do Poslanecké sněmovny, dává naději, že změna podle zákona o dětských skupinách nebude povinná,“ říká Tereza Valkounová, předsedkyně Asociace lesních mateřských škol.
Přesto ještě školky nemají vyhráno. „Co bychom dělali, pokud by zákon prošel, zatím nevím. Doufáme, že to nebudeme muset řešit,“ řekla Popelková.
Podle ní by byla škoda, kdyby lesní školky zanikly. „Rodiče mají o pobyt dětí v přírodě zájem, máme naplněnou kapacitu, od září dokonce budeme fungovat místo tří dnů pět,“ uzavírá.
