Přístup k oznámením politicky veřejných funkcionářů, které eviduje centrální registr, omezilo ministerstvo od 6. listopadu. „Oznámení těchto veřejných funkcionářů, převážně politiků, budou nově dostupná pouze na základě předchozí individualizované žádosti. Rozsah zpřístupňovaných údajů se nemění,“ shrnul mluvčí resortu Vladimír Řepka.
Žádost podle něj zajistí to, že nebude docházet k nepřiměřenému zásahu do práva na soukromí a práva na informační sebeurčení veřejných funkcionářů. Dosud totiž měl volný přístup k majetkovým přiznáním, která podávali všichni uvolnění politici, úplně každý. „Současně s tím nicméně odpadá jakákoliv překážka, pro kterou by veřejní funkcionáři nemohli řádně podávat oznámení podle zákona o střetu zájmů,“ podotkl Řepka.
Babiš přiznal i 350 korun, Valenta drahou motorku. Mynáře „platí“ Olga |
Nově jsou v registru bez žádosti k vidění jen funkce příslušného politika, doba jeho mandátu a data, k nimž podal jednotlivá oznámení. Žádost o přístup k neveřejné části lze podle informací na webu registru podat písemně, e-mailovou zprávou s elektronickým podpisem nebo datovou schránkou.
Žadatel musí uvést své jméno, datum narození, trvalé bydliště a doručovací adresu. Musí také konkrétně označit funkcionáře, o jehož oznámení má zájem.
Nejvyšší správní soud (NSS) ve zmíněném rozsudku poukázal i na únorový nález Ústavního soudu, který podle něj brání tomu, aby úřady sankcionovaly porušení povinnosti podat oznámení podle zákona o střetu zájmů.
Ústavní soud letos s platností od konce roku 2020 zrušil současný rozsah nahlížení do centrálního registru oznámení. Podle soudců postačí zpřístupňovat údaje na základě žádosti, protože volné nahlížení přes internet porušuje právo na soukromí veřejných funkcionářů. Soud ale zároveň nezrušil pravidlo, že majetková přiznání musí nadále podávat i neplacení komunální politici.
Oldřich Kužílek, poradce pro otevřenost veřejné správy, postupu ministerstva spravedlnosti nemůže ve výsledku nic vytknout. „Sice se dopouští nepatřičného aktivismu, když ještě před vykonatelností nálezu Ústavního soudu o zrušení paragrafu, již samo ministerstvo rozhodlo toto zrušení aplikovat a dokonce bez právního základu požaduje po zájemcích o nahlížení podat žádost, kterou navíc zákon dosud neupravuje,“ uvedl.
„Na druhé straně tím však chrání možná vyšší zájem. Tím je co nejdříve odstranit okolnost, která podle Ústavního i Nejvyššího správního soudu umožňuje funkcionářům svá oznámení vůbec nepodat. A jelikož není jasné, zda Parlamentem včas projde potřebná novelizace, lze tomu rozumět.“
Mají být majetková přiznání veřejných funkcionářů volně dostupná?
Přiznání letos neodevzdaly včas tisíce politiků
Veřejní funkcionáři podávají oznámení o majetku při vstupu do funkce, poté přiznávají i majetek, který nabyli v průběhu výkonu mandátu. V oznámení musí být nemovité věci, cenné papíry, podíly v korporacích a hodnotné movité věci. Oznamují se také příjmy a závazky.
Politici musejí podat majetková přiznání za uplynulý rok vždy do konce června roku následujícího. Letos ho ministerstvu neodevzdalo včas zhruba 3150 veřejných funkcionářů, u dalších několika stovek byla neúplná. Dohromady tak oznamovací povinnost řádně nesplnilo zhruba 3800 funkcionářů.
Úřad všechny případy předal správním orgánům k přestupkovému řízení. Loni přiznání nedodalo přibližně 7500 komunálních politiků. Obecní úřady jim pak ukládaly pokuty v průměrné výši 1000 až 2000 korun.
