Pamatuju si, když jsem poprvé viděl jeho slavné kartotéční lístky s verši – někdo ze spolužáků na rusistice je ještě v 90. letech přivezl z Moskvy a pro mě to byl další důkaz toho, že Rusko je prostě strašně zajímavá a originální země.
Koukal jsem na ty kartičky jak puk. A přestože poezii příliš neholduju, tohle mě naprosto dostalo. Prý se tomu říká konceptualismus, ale podle mě je to prostě mimo jakékoli kategorie.
Rubinštejna před pěti dny v Moskvě srazilo auto a od té doby byl v těžkém stavu v nemocnici. Bylo mu 76 let. Na té fotce, která v uplynulých dnech kolovala ruským Facebookem, drží citát Daniila Charmse z povídky Truhla: „Život vítězí nad smrtí mně neznámým způsobem.“
Srazilo ho auto, do týdne ruský básník a odpůrce režimu Rubinštejn zemřel |
Všichni doufali, že to bude platit i v jeho případě. Modlili se za něj kolegové z Memorialu i celá ruská intelektuální, liberální a prodemokratická společnost, pro niž byl jedním z hlavních pilířů svědomí a jedním z posledních, kdo setrvával v Rusku a zároveň se nebál kritizovat válku na Ukrajině.
Už v roce 2014 po první invazi Ruska na Donbas vystoupil Rubinštejn s emotivním prohlášením k Ukrajincům: „Zkuste nám odpustit, že nemáme sílu ani vůli zastavit naše šílence, kteří jsou připraveni zasypat naši zemi, mou zemi, takovou nepředstavitelnou hanbou, která bude trvat několik generací, než ji smyjeme. Zkuste nám odpustit. A i když nemůžete, nedá se nic dělat: Vím, že si zasloužíme vaše opovržení.“ A v roce 2019 se nechal slyšet, že připojení Krymu k Rusku ho nepříjemně překvapilo a rozhořčilo.
Před dvěma lety hodně hlasitě vystupoval proti likvidaci Memorialu (respektive proti jeho dvěma zastřešujícím organizacím), s kterým vždy docela těsně spolupracoval. Rubinštejn prohlásil, že „bez Memorialu bude Rusko jen územím, jehož povrch bude potřen o ničem neuvažujícím obyvatelstvem.“
Lev Rubinštejn pobýval i několikrát u nás a česky vyšlo mnoho z jeho tvorby. V roce 2015 například přijel na pozvání Kulturusu a Východoevropského klubu na FF UK a při debatě se studenty prý podle organizátorů „znovu dokázal, že překročil hranice všeho, co bylo v poezii považováno za možné“.
Ředitelka Memorialu: Nejde jen o Putina. Odpovědnost nesou všichni Rusové |
Vyznal se tehdy taky ze své lásky k Praze: „Na mne má hodně paradoxní účinek: uspává mě. To se mi v Moskvě nestává, taková estetická intenzita tam neexistuje. Tam je intenzita jiného druhu, vnitřní, pocitová, hluková, lidská, ale vizuálně to tak silné není. Takže když přijedu na takové místo, jako je Praha, musím se pořád intenzivně dívat kolem sebe, nemůžu odtrhnout oči, takže se rychle unavím a pořád usínám. Jestli je něco možné nazvat až příliš krásným, tak to platí pro Prahu.“
Lev Rubinštejn toho ještě mohl spoustu udělat, pro poezii i pro současné Rusko. Byl jednou z jistot, že ne všichni v Rusku se zbláznili a stojí za Putinem. Bude moc chybět.
Štěpán Černoušek je ředitelem organizace Memorial Česká republika, která se zabývá studiem politických represí v SSSR a v současném Rusku. Text původně vyšel na jeho facebookovém profilu.
