Mobilní telefon (ilustrační foto)

Mobilní telefon (ilustrační foto)

Země Unie posílí dohled nad telefonáty a maily lidí

  • 132
Evropa zřejmě brzy vstoupí do nové éry se silnější státní kontrolou nad občany. Státy získají rozsáhlý přístup k jejich telefonním hovorům, elektronické poště i k textovým zprávám, posílaným přes mobilní telefony. Je to reakce na sérii atentátů v Londýně minulý čtvrtek.

SPECIÁL: VÝBUCHY V LONDÝNĚ

Po těchto útocích se evropští ministři vnitra ve středu v Bruselu dohodli, že popoženou zavádění opatření, potřebných k posílení těchto kontrol. Cílem je zlepšit pátrání po teroristech a znemožňovat jim přípravu atentátů.

"Čím dříve tato opatření zavedeme, tím hůře se bude teroristům pracovat," apeloval na své kolegy britský ministr vnitra Charles Clarke.

Unie pracuje na účinnějších opatřeních už od útoků na vlaky v Madridu loni v březnu, ale většina z návrhů zatím zůstala jen na papíře.

Francouzský ministr vnitra Nicolas Sarkozy po jednání oznámil, že jeho země dočasně obnoví kontroly na svých hranicích. "Pokud by se kontroly nezpřísnily, když je v Londýně 50 mrtvých, pak už nevím, kdy bych to měl udělat," prohlásil.

Británie tlačí především na to, aby telekomunikační společnosti ve všech členských zemích musely u svých klientů povinně uchovávat záznamy hovorů, mailů i textových zpráv, nikoli však jejich obsahů.

"Informace o tom, kdo kdy s kým mluvil a jak často, mohou být zásadně důležité," poznamenal Clarke a dodal, že také záznamy hovorů pomohly policii vypátrat pachatele londýnských útoků.

Londýn tuto praxi už zavedl, ale podle Clarka je nutné, aby to udělaly i ostatní země EU. Ministři se ve středu dohodli, že do října bude vypracován podrobný plán pro zavedení tohoto opatření včetně časové lhůty. Podle britských představ, které sdílí také Irsko, Francie a Švédsko, by se měly údaje skladovat minimálně rok a maximálně tři roky.

Ministři se také dohodli, že země EU usnadní výměnu a sdílení získaných důkazních materiálů. Do konce roku má být přijato i několik opatření proti financování terorismu včetně zmrazování účtů. Úřady mají získat i oprávnění kontrolovat hospodaření dobročinných organizací. Má se tím čelit riziku, že teroristé využívají podobné struktury jako zástěrku k získávání peněz.

Evropská unie zavede rovněž jednotnou podobu občanských průkazů, které například v Británii dosud neexistují. A víza udělovaná občanům z rizikových zemí by měla záhy obsahovat takzvané biometrické údaje, tedy otisky prstů a superpřesné digitální fotografie.

"My s tímto plánem souhlasíme – v podstatě se shoduje s naším akčním plánem," řekl náměstek ministra vnitra Josef Postránecký, který na jednání zastupoval Česko.

Pomůže větší kontrola?
Zavádění nových opatření, zejména pak dlouhodobé uchovávání hovorů či mailů, však vyvolává obavy z přílišného zásahu do osobních svobod lidí. Výhrady mají i někteří členové Evropského parlamentu, jehož výbor pro lidská práva připravovaná nařízení odmítl už dříve.

Kritici namítají, že v budoucnu se nashromáždí tolik dat, že jimi budou tajné služby zcela zavaleny. Varují, že teroristé mohou jednoduše začít využívat služby mimoevropských telekomunikačních firem. Ani unijní telekomunikační společnosti nejsou z plánů uchovávat několik let údaje o hovorech nadšeny, protože vysoké náklady na tato opatření ponesou právě ony.

"Pokud nám to nařídí legislativa, tak to budeme samozřejmě respektovat, ale rozhodně budeme požadovat, aby nám byly náklady ve výši mnoha milionů korun nahrazovány," řekl mluvčí společnosti T-Mobile Jiří Hájek. Dosud tyto firmy uchovávají záznamy hovorů dva měsíce, mimo jiné z reklamačních důvodů.
Pak je musí zničit.

Zatímco Britové přikládali středečnímu jednání zásadní důležitost, česká vláda poslala včera do Bruselu namísto ministrů vnitra a spravedlnosti pouze náměstky. Mluvčí obou resortů to odůvodnili tím, že ministři museli být na pravidelném jednání vlády.

"Nepovažuji to za něco výjimečného, co by vybočovalo z bontonu. Vystoupili jsme, úkol jsme splnili," řekl český velvyslanec při EU Jan Kohout.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video