Předseda rakouské Národní rady Wolfgang Sobotka na úvod zasedání řekl, že Rakušané považují politickou, finanční a humanitární podporu Ukrajině za významnou věc a že Vídeň už poskytla pomoc ve výši 129 milionů eur (asi tři miliardy korun) a přijala skoro 100 000 ukrajinských uprchlíků.
Zbraně ukrajinské armádě Rakousko nedodává s poukazem na svou neutralitu. „Oficiálně je Rakousko vojensky neutrální, politicky ale nikoli,“ řekl Sobotka.
Rakouskou neutralitu ve své řeči zmínil i Zelenskyj, který zdůraznil, že je potřeba „nezůstat neutrální tváří v tvář zlu“. „Jde o to, aby člověk vždycky zůstal člověkem,“ řekl. „Když se na vás obracíme s prosbou o podporu, tak žádáme o to, abyste pomohli chránit lidské životy,“ dodal.
Rakouská vojenská neutralitaRakousko svou vojenskou neutralitu deklarovalo v roce 1955. Jednalo se o podmínku Moskvy pro znovuobnovení rakouské suverenity po druhé světové válce v témže roce. Neutralita je přímo zakotvena v rakouské ústavě a je součástí poválečné identity země. |
Rakousko je jednou z posledních evropských zemí, kde Zelenskyj vystoupil s projevem v parlamentu, napsala agentura APA. Poslanci z protiimigrační strany FPÖ už předem ohlásili, že budou proti vystoupení Zelenského protestovat. Při Sobotkově projevu se nepřidali k potlesku, a když začal mluvit Zelenskyj, opustili sál. Na místech přitom nechali plakátky s hesly „místo pro mír“ a „místo pro neutralitu“.
Rakouská krajní pravice opět sílí. Po letech útlumu by teď vyhrála volby |
„Je smutné, že FPÖ je jedinou stranou v parlamentu, která bere naši trvalou neutralitu vážně, a tím podporuje mír,“ uvedl tento týden v prohlášení šéf svobodných Herbert Kickl.
Vládní strany i opozice demonstrativní akci FPÖ kritizovali. „Kickl je solidární s Putinem, my s Ukrajinou,“ uvedl mluvčí vládních lidovců (ÖVP) pro zahraničněpolitické otázky Reinhold Lopatka.
