Šéfka CDU a kancléřka Angela Merkelová a šéf CSU Horst Seehofer na tiskové...

Šéfka CDU a kancléřka Angela Merkelová a šéf CSU Horst Seehofer na tiskové konferenci v Berlíně (9.10.2017) | foto: Reuters

Zelení se čertí kvůli stropu pro migranty, Merkelovou čekají další ústupky

  • 59
Velmi skepticky hledí na dohodu konzervativní unie CDU/CSU o migraci Zelení, s nimiž chtějí sesterské strany vyjednávat o příští vládě. Svobodní demokraté, tedy další z pravděpodobných koaličních partnerů, mají naproti tomu kompromis za dobrý základ pro další jednání.

„Z dohody čiší duch formálního kompromisu, o němž oba vědí, že nemusí vydržet déle, než do prvního rozhovoru se Svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými,“ nechala se slyšet volební lídryně Zelených ze zářijových voleb Katrin Göringová-Eckardtová.

Nedělní jednání CDU a CSU podle ní ukázalo, že jednota obou stran před volbami byla pouhou inscenací. Šéf Zelených Cem Özdemir uvedl, že na konci koaličních vyjednávání bude stát něco jiného než nynější kompromis dvojice stran.

Merkelová ustoupila, Německo přijme ročně 200 tisíc běženců

„To je shoda mezi CDU a CSU, a ani zdaleka ne výsledek sondovacích rozhovorů k budoucí koalici,“ poznamenala zase předsedkyně Zelených Simone Peterová. Číslo 200 000, s nímž počítají CDU a CSU, se podle ní rovná horní hranici pro přijímání běženců, i když ji tak jejich dohoda přímo nepojmenovává.

Zelení nadále požadují, aby nejbližší rodinní příbuzní uprchlíků měli možnost přijít za nimi do Německa, protože to podle nich přispěje k integraci. Jsou i proti tomu, aby země jako je Alžírsko nebo Tunisko byly prohlášeny za bezpečné, tedy za státy, kam je možno snadněji vracet odmítnuté žadatele o azyl.

Místopředsedkyně svobodných demokratů Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová vyjádřila přesvědčení, že dohoda sesterských stran je dobrým základem pro další jednání. Zároveň zdůraznila, že právo na azyl pro politicky pronásledované musí zůstat neomezené.

Dohodu CDU a CSU kritizovali sociální demokraté (SPD), kteří po zářijových volbách míří do opozice. Kompromis podle nich vznikl jen proto, aby bylo možné začít s vyjednáváním s dalšími stranami o příští vládě. Nic konkrétního domluva CDU a CSU nepřinese podle protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD).

Do počtu 200 000 se mají počítat především příchozí žadatelé o azyl a uprchlíci. Odečítat se naopak budou běženci, kteří Německo dobrovolně opustí, nebo budou deportováni. Dohoda CDU a CSU počítá i s výjimkou pro zvláštní situace, v nichž by vláda a Spolkový sněm mohly limit zvýšit, nebo naopak snížit. Neměla by ale vést k tomu, že by Německo žadatele o azyl odmítalo na hranicích.

Kompromis pod tlakem CSU

Omezení počtu přijímaných běženců na 200 000 ročně dlouhodobě požadovala CSU, která se dokonce nechala slyšet, že bez takové hranice nevstoupí do nové vlády (více zde).

Naopak Merkelová byla jasně proti a ještě v předvolební kampani nedlouho před zářijovými parlamentními volbami řekla: „Můj postoj k horní hranici je známý. Nechci ji. Zaručeně. Nepovažuji ji ani za realizovatelnou.“ 

Merkelová musí spojit nespojitelné. Německo čeká dlouhá cesta ke koalici

Angela Merkelová i šéf sesterské formace CSU Horst Seehofer považují kompromis v otázce migrace za dobrý základ pro koaliční jednání. Sdělili to na pondělní společné tiskové konferenci. „Mám radost z nalezeného kompromisu,“ uvedla Merkelová. „I my jsme spokojení,“ konstatoval Seehofer.

„Můžeme říci, že jsme našli klasický kompromis, obě strany si vyšly vstříc,“ poznamenala Merkelová. Šéfka spolkové vlády však i v pondělí zdůraznila, že lidé musí mít možnost požádat o azyl.

Výsledky zářijových voleb a rozhodnutí dosud koaličních sociálních demokratů (SPD) odejít do opozice, přitom nedávají jinou realistickou možnost, než vznik vlády CDU/CSU, FDP a Zelených.

Když se na ní vedení těchto dohodne, budou o ní ještě hlasovat jednotlivé stranické sjezdy, případně všichni straníci. Není přitom vůbec vyloučené, že by se právě Zelení v takovém hlasování proti jakýmkoliv snahám o stanovení horní hranice pro příjem uprchlíků postavili.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video