Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvPetráš řekl, že situace nahrává podstatným způsobem Ukrajině, protože žoldnéřská skupina tvoří důležitý faktor na ukrajinské frontě.
„Pokud teď dojde k vymknutí jednotek Wagnerovy skupiny z vedení regulérní ruské armády, samozřejmě lze očekávat, že vývoj se změní,“ uvedl. Na ruské jednotky, které se o dění jistě dozví, mohou mít informace demoralizující dopad, doplnil.
Totéž si myslí také politický geograf Jan Kofroň. „Pokud to je pokus o převrat (přinejmenším ve vztahu k Šojguovi a Gerasimovi), je to zcela mimořádná příležitost pro Ukrajince. Za pár desítek hodin se tohle okno příležitosti taky může uzavřít,“ konstatoval na Twitteru.
Ředitel Prague Civil Society Centre Rostislav Valvoda, který v minulosti působil jako vedoucí východoevropských projektů organizace Člověk v tísni a byl také jedním z iniciátorů Fóra občanské společnosti EU-Rusko, to potvrzuje také.
Střednědobě bude mít podle něj dění zásadní dopad na dění na ukrajinské frontě. „I pokud je to jen scénář, že je to poslední Prigožinův zoufalý pokus se zachránit, je to hluboké a vážné narušení autority. Celá logika putinovského režimu je postavena na tom, že všichni ‚pod‘ se bojí toho ‚nad‘,“ uvedl Valvoda. Povede to podle něj v chaosu v armádě a může to ovlivnit vůli bojovat. „Velmi bych se divil, kdyby toho Ukrajinci nějakým způsobem nevyužili,“ míní.
Kam a jak útočit?
Aktuální ukrajinská protiofenziva nyní podle Petráše spočívá v hledání nejlepších směrů, kam upřít hlavní směr útoku. „Hledání, jestli se odehraje na úzkém pásu několikakilometrové frontové linie a bude snaha proniknout do operační sestavy, nebo jestli to bude mít nějakou širší frontální podobu,“ uvedl Petráš, přičemž se kloní spíš k první variantě.
Důležité tak je, jakou má skutečně roli Wagnerova skupina v obranné sestavě Ruska a jak moc by se tato sestava oslabila. Skutečnou sílu skupiny, její početní stav a vybavení zbraněmi lze těžko specifikovat, vysvětlil Petráš. „V každém případě je to na hraně toho, že by Ukrajina mohla skutečně v nejbližší době najít slabinu a opřít hlavní úsilí do míst, kde operační sestava ruské armády má slabiny,“ řekl.
Lipavský hlídá dění okolo Prigožina. Rusko válčí s Ruskem, řekla Černochová |
Prigožin a jeho muži obsadili veškerá armádní stanoviště a také letiště v Rostově na Donu na jihozápadě Ruska, kde sídlí velitelství Jižního vojenského okruhu, které je z velké části zodpovědné za vedení války na Ukrajině, uvedl Reuters. „Je to důležité a strategické velitelství, pokud se Wagnerově skupině podaří ho obsadit, kontrolovat a paralyzovat, je to zásadní problém pro ruskou armádu a velení jednotek na Ukrajině,“ dodal Petráš.
Prigožin obsazuje ruská města, přidávají se k němu další síly. Moskva se opevňuje |
Při jakékoliv vojenské operaci by neměla existovat situace, kdy jsou dvě úkolová uskupení podléhající dvěma systémům vedení, zdůraznil expert. „V případě Ruska, kdy je tam regulérní armáda a Wagnerova skupina, to od začátku skřípalo. Od začátku tam nebyl jednotný systém velení, který by řídil operaci na Ukrajině,“ doplnil Petráš. Otázkou podle něj je, proč se situace vyhrotila až do nynější podoby.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvO záměrnou akci nejde
Nemyslí si, že by celé dění bylo záměrnou ruskou akcí. „To, že by se jednalo o kamufláž a záměrné uvedení protivníka v omyl, tomu bych v tomto případě příliš nevěřil,“ uvedl Petráš. Prigožin se podle něj spíš snaží vyhrotit svůj konflikt s armádním vedením a obrátit dosavadní poměrně neúspěšný postup invaze na Ukrajinu proti administrativě. „Je to spíš informační válka mezi Prigožinem a Putinem než mezi Ruskem a Ukrajinou a západním světem,“ konstatoval.
Prigožin v noci na sobotu obvinil ruské vojenské velení z toho, že ruská armáda zaútočila na pozice jeho žoldnéřů a mnoho jich zabila. Vyzval k odstranění armádních špiček, ruského prezidenta Vladimira Putina ale nezmínil. Ruská tajná služba FSB Prigožinova slova a činy označila za výzvy k občanskému konfliktu, ministerstvo obrany hovoří o ozbrojené vzpouře. Putin dnes v prvním oficiálním vyjádření Moskvy k dění prohlásil, že vzpoura je zradou Ruska a její osnovatelé budou tvrdě potrestáni.
Pokusy o převraty v SSSR a RuskuRusko, respektive Sovětský svaz, pamatuje několik úspěšných i neúspěšných pokusů o násilné převzetí moci. Při nenápadném puči 7. listopadu 1917 ruští bolševici v čele s Vladimírem Iljičem Leninem svrhli prozatímní vládu a nastolili moc sovětů. U moci vydrželi více než 70 let. V srpnu 1991 se v tehdejším Sovětském svazu hrstka konzervativních komunistů pokusila o státní převrat ve snaze zastavit reformy prezidenta Michaila Gorbačova a zabránit rozpadu sovětského impéria. Akce pučistů v čele s viceprezidentem Gennadijem Janajevem skončila po třech dnech fiaskem. Vedla k zákazu sovětské komunistické strany a nepřímo způsobila rozpad SSSR. Hrdinou dne se stal tehdejší ruský prezident Boris Jelcin, který se postavil do čela spontánního odboje proti pučistům. O dva roky později čelil pokusu o převrat i Jelcin, který v září 1993 rozpustil po vleklých sporech Nejvyšší sovět (parlament), který byl zvolen ještě v sovětských dobách, a Sjezd lidových poslanců. Politická krize vyústila v krvavé střetnutí mezi projelcinovskými silami a obránci parlamentu, které si nakonec vyžádalo podle vládních odhadů 187 obětí. Západ tehdy vyjádřil plnou podporu Jelcinovi, který z konfliktu vyšel posílen. Zdroj: ČTK |